První svejly na záchyt vody byly vybudovány na Praze 12 právě před rokem ve volnočasovém areálu VOSA a na sídlišti Kamýk. Obě místa trpí nadměrným suchem, protože jsou vybudována na skále a na navážce. Svejly se osvědčily, zachycují nejen vodu, ale brání erozi. Této vlastnosti si všimli i obyvatelé sídlišť a o několik dalších si sami řekli, když viděli, že svejly brání odnosu půdy na chodníky a komunikace.

Před více jak čtyřmi týdny došlo k největší ekologické havárii naší země za poslední roky. Do řeky Bečvy pod Valašským Meziříčím se dostaly kyanidy, které otrávily několik desítek kilometrů toku. Zahynulo přes 40 tun ryb a celý ekosystém se z havárie bude vzpamatovávat minimálně několik let.

Expertní útvar na problematiku CITES při České inspekci životního prostředí (ČIŽP) má na kahánku. Ne vlastní vinou.

Necelé tři týdny po vytrávení řeky Bečvy kyanidem přijal naše pozvání hydrobiolog doc. RNDr. Martin Rulík, PhD. z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Purkyně z Olomouce, abychom se pokusili zjistit, zda je Bečva skutečně zcela mrtvou řekou. Protože řeka, to nejsou jen ryby.

Dnes a zítra bude jednat Evropská rada, jedním z pěti bodů jednání jsou i klimatické změny, nejdůležitější diskuze se očekává nad návrhem Komise na zvýšení klimatického úsilí EU (návrh na snížení emisí CO2 o „nejméně 55 %" do roku 2030 proti hodnotám roku 1990).

V první části článku jsem se snažil shrnout nesrovnalosti mezi prohlášeními zástupců firmy DEZA a dostupnými informacemi o procesech odstraňování kyanidů z odpadních vod v areálu této firmy ve Valašském Meziříčí. Nejsem jistě jediný, kdo na tyto problémy upozorňuje – některé z těchto okolností se již objevily např. v článku „Babišova Deza: tikající ekologická bomba?!“ na webu Reportáže z průmyslu (www.reportazezprumyslu.cz,  30.9. 2020). Navazující text se konkrétněji věnuje možným souvislostem s kyanidovou otravou řeky Bečvy z neděle 20.9. 2020.

Zemědělská politika EU jde do háje. Tedy začíná se vydávat cestou agrobyznysu, kterou dobře známe z České republiky.

Evropská komise dnes zveřejnila balíček opatření pro zrychlení a zkvalitnění renovace budov, tzv. renovační vlnu. Tento návrh je v souladu s doporučeními Šance pro budovy. Potřebné investice ve výši 600 mld. Kč do roku 2030 by měl z jedné třetiny pokrýt stát ve svých programech. Důležité bude zjednodušit administrativní pravidla čerpání fondů, které nám EU pro pokrytí závazku nabízí.

Komise pro životní prostředí Akademie věd vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s výstavbou vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) již ve svém Stanovisku ze dne 26. 2. 2014. Konstatovala v něm, že výstavba D-O-L v současnosti nemá odborně validní ekonomické, sociální, ani ekologické opodstatnění, protože nákladní říční doprava byla, je a bude i v budoucnu nekonkurenceschopnou v porovnání s jinými dopravními způsoby. Ani po zpracování studie proveditelnosti (SP), kterou si Ministerstvo dopravy nechalo zpracovat firmami zainteresovanými na pokračování projektu D-O-L (tudíž firmami ve střetu zájmů), se na tomto konstatování nic nezměnilo.

Dosavadní exkurze za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou (HDV) se v rámci projektu Počítáme s vodou uskutečnily v zahraničí (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Dánsko). Avšak i u nás lze již nalézt řadu dobrých příkladů, jak ukázala exkurze v Praze.