V současné době probíhají různé diskuze na téma sucho a zadržování vody v půdě a krajině. Ve většině těchto diskuzí se za hlavní viníky označují zemědělci, s čímž se až tak úplně nemohu ztotožnit. Zároveň se objevují různé dobře míněné rady, které se ale většinou míjejí s realitou a skutečnými možnostmi zemědělců. Jako příklad uvedu návrhy na výsadby remízků. Málokdo si uvědomuje, že je k tomu nutný souhlas majitele půdy, zároveň zemědělci z těchto ploch musí platit daň z půdy a pronájem, přestože tato plocha generuje pouze náklady na zřízení a údržbu.

V pondělí 5. října dala vláda 15 miliard na přípravu kanálu na Odře, který je součástí megakanálu Dunaj-Odra-Labe. V pondělí 12. října má vláda na programu jiné velké téma. Seznam míst, kde by se dala postavit přehrada.

Rada EU schválila v červenci vznik mimořádného fondu obnovy, který má pomoci překonat ekonomické následky pandemie koronaviru. Česká republika může z fondu získat na dotacích až 182 miliard korun k čerpání do roku 2026, pokud do konce září připraví tzv. Národní plán obnovy; 30 % z tohoto rozpočtu musí jít na opatření s vazbou na ochranu klimatu.

Vláda dala zelenou první etapě zamýšleného kanálu Dunaj - Odra - Labe s náklady 15 mld. korun. Na oficiálních stránkách projektu se tvrdí, že dílo bude mít kromě ekonomických přínosů také zlepšení vodohospodářské bilance, protipovodňovou ochranu a pozitivní vliv na životní prostředí zvýšením biodiverzity a obnovou vlhkých biotopů. Tyto přínosy ovšem nejsou nikde podrobně vysvětleny, naopak se řada renomovaných odborníků proti těmto proklamacím ostře vymezila.

Tři miliony hektarů polí. Dva a půl milionu hektarů lesů. Milion hektarů luk a pastvin. Sto tisíc kilometrů řek, říček a potoků. Čtyřiadvacet tisíc rybníků nebo nádrží. Tady by se dalo kouzelným proutkem mávat a mávat a mávat.

Jakožto zástupci odborných společností a akademických pracovišť vyjadřujeme zásadní znepokojení nad usnesením o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL), které v pondělí 5. října na svém jednání přijala vláda České republiky. Považujeme za nepřijatelné, aby bez náležité společenské a odborné diskuse vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části.

Být ministrem zemědělství a mít možnost třikrát mávnout kouzelným proutkem a napravit tři největší environmentální problémy naší krajiny? Být ministrem zemědělství, tak kouzelný poutek nepotřebuji, protože k tomu mám většinu kompetencí udělat to bez čar a kouzel. Jen by to o něco déle trvalo. Ale ministrem nejsem, tak zkouším mávat.

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny dnes uspořádal videokonferenci „Jak si nesešlapat národní parky v době zvýšeného turismu?“. Konference konaná pod mou záštitou hledala odpovědi na to, jak vyjít vstříc rostoucí poptávce občanů po pobytu v přírodě, nabídnout návštěvníkům kvalitní rekreaci a současně neohrožovat přírodu v chráněných územích či v blízkosti měst.

Nepravdivě je popisován například průběh schůzky Alternativy středočeské D3 s premiérem Babišem konané dne 2. 9. na Úřadu vlády, kterého jsem se osobně zúčastnil. Uvádím na pravou míru některé skutečnosti.

Stačí se dobře dívat. V krajině chybí meze a remízky - útočiště zvířat i hmyzu, půdu umrtvenou těžkou mechanizací, pesticidy a nedostatkem organické hmoty odfoukává vítr a splavují deště, nebo pokrývá beton a asfalt. Napřímené řeky a meliorace vysušují krajinu, intenzivně hnojené rybníky plní řasy nebo sinice, smrky usychají ve vyrovnaných řadách, přemnožená vysoká zvěř spásá chutnější listnaté semenáčky. Pomohlo by kouzlo? Myslím, že ne.