Vážený pane ministře průmyslu a obchodu, vážený pane ministře životního prostředí.

Čekám v obchodním centru na svou drahou polovičkou a nezabíjím čas koukáním do mobilu, nýbrž počítáním aut využívající zdejší ruční myčku automobilů. Je konec léta a lidé myjí jako diví. Jde o národní sport nebo jsou Češi tak úzkostlivě čistotní? A jak mycí linky ovlivňují životní prostředí?

28. srpna, v předvečer 80. výročí Slovenského národního povstání, informoval Ekolist v článku České osobnosti: Příroda i její ochránci na Slovensku také potřebují pomocnou ruku o výzvě našich předních osobností z oblasti životního prostředí k solidaritě se slovenskými ochranáři vzhledem k destrukci ochrany životního prostředí nominanty Slovenské národní strany, vládnoucími resortu životního prostředí. Ekolist uveřejnil i podpisy této první vlny signatářů.

Rada městské části Praha 6 tento týden schválila své připomínky ke stavbě paralelní ranveje Letiště Praha. Potvrdili jsme námitky, které vůči letišti vznášíme dlouhodobě, v první řadě to, že bezpodmínečně trváme na tom, aby nebyla paralelní dráha zprovozněna dřív, než bude funkční železniční spojení letiště s městem.

Radikální úbytek vody ze studen, hluk a nevratné poškozování životního prostředí tvoří už desítky let kulisy života obyvatel příhraničních obcí na Liberecku. Způsobuje ji těžba v polském dole Turów, na který mají mnozí Češi výhled z vlastních zahrad. K nim se rypadla za posledních několik let přiblížila na pouhé stovky metrů.

Je to skoro na den pět měsíců, kdy jsem se odhodlala ponořit do obrovské hory odpadků, a začala se věnovat novele zákona o obalech z pera ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), která na konci legislativního procesu, pokud bude schválena, má přinést do života obyvatel České republiky povinné zálohování petek a plechovek od nápojů. Napsala jsem o tom pár článků i do Ekolistu v rámci seznamování se s problematikou.

Jak se stává, bez varování k nám, dále do Polska, Rakouska, na Slovensko a do Rumunska na tlakové níži Boris vtrhly vytrvalé deště, které způsobily další velkou povodeň. Předpovězena byla 9. září 2024, takže byl určitý čas na přípravu na transformaci povodňových vln i na další opatření protipovodňové ochrany. K hlavním povodňovým dešťům došlo 12. – 16. září, kdy se nad Moravou a dalšími regiony zastavila velká tlaková níže a dlouho stála na místě. Od 15. září postupně kulminovaly jednotlivé vodní toky. Doběh povodňových vln byl relativně dlouhý. Teprve 1. října 2024 byl na území ČR zrušen poslední povodňový stupeň (na Lužnici), čímž skončila přinejmenším vodohospodářská část povodně a definitivně se ČR posunula do období náprav škod způsobených povodní a do jejího vyhodnocování. Pravda, na podrobné vyhodnocení povodně je ještě brzy. Nejspíš bude zadán velký projekt „Vyhodnocení povodně v Česku v září 2024“. Určitou průběžnou analýzu považuji za nutné udělat už nyní s vědomím, že mnohé je jen přibližné a bude se dále upřesňovat.

V pátek 11.10. 2024 jsme opět pod vedením a díky veterinární lékařce Jitce Humpové zrealizovali další náš „Pitevní den“.

Povolení průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání úložiště na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku a Horka na Třebíčsku Ministerstvem životního prostředí neznamená, že Správa úložišť radioaktivních odpadů může zahájit zpožděné geologické práce. Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou. Když ministerstvo v předchozí etapě v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily.

Škody na zvěři a majetku způsobené uživatelům honiteb povodněmi 2024 byly doposud vyčísleny na 1 205 200 Kč. Významněji byly postiženy 4 lokality v okresech Zlín, Mělník, Jindřichův Hradec a Opava. Řadu těchto škod přitom ani do budoucna nelze pojistit.