Za posledních 50 let vzrostla spotřeba masa až pětinásobně, průměrně sní Čech 82,4 kila masa ročně. Maso a mléčné výrobky přitom poskytují zlomek kalorií, které přijímáme, jsou ale "černou dírou" na zdroje a jako průmysl velmi problematické svými způsoby zacházení se zvířaty. I menší omezení masa by snížilo jak počet úmrtí způsobených neúměrnou konzumací masa o několik miliónů a pomohlo zachovat přírodu a zdroje.

VÚMOP, v.v.i. zahájil v lednu r. 2019 řešení projektu NAZV QK1910086 - Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stávajících stavbách zemědělského odvodnění. Účelem projektu je výzkum a aplikace tzv. dvoufunkčních melioračních systémů (s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování zemědělské půdy) do zemědělské praxe. Potenciál těchto systémů je v ČR pro zmírňování projevů sucha na zemědělské půdě značný, ale – na rozdíl od mnoha zahraničních zemí - zatím nevyužitý. Tradičních odvodňovacích staveb je v ČR přes 1,1 mil. ha, pro regulaci se hodí cca 30-40 % těchto ploch, pro přestavbu na závlahovou stavbu cca 10 %.

Pandemii, která se z čínského „mokrého“ trhu s masem a zvířaty rozšíří do celého světa a paralyzuje ho, by naprostá většina lidí ještě před půl rokem považovala za nepravděpodobný děj katastrofického filmu. Ve skutečnosti se však něco podobného dalo čekat.

Jako nevládní organizace působící v zemědělském sektoru a sdružující zemědělské podniky všech forem, zaměření a velikostí vyjadřujeme nesouhlas s plánovaným rozdělením financí, jež byly vládou na konci března převedeny na pomoc zemědělcům na zvýšení soběstačnosti a zvládnutí současné koronavirové krize.

Kdyby tělo kohokoliv z nás dostalo zabrat tak, jak se stalo české krajině, pak již zřejmě nežije. Krajina je totiž živým organizmem poměrně dobře srovnatelným s lidským tělem. V lidském těle proudí krev, distribuuje živiny, zásobuje tekutinami celé tělo. Malé cévní vlásečnice vedou celou naší kůží.

Při volbě mezi alternativami bychom se měli ptát nejen na to, jak překonat bezprostřední hrozbu, ale také v jakém světě chceme žít, jakmile bouře kolem pandemie přejde.

Zatímco stránky novin jsou plné zpráv o pandemii koronaviru, televizní noviny se z 9 0% ničím jiným nezabývají a zbytek veřejného mediálního prostoru je vyplněn bulvárními tématy, o problematice sucha v ČR se neobjevila ani čárka. Radostným vysvětlením by bylo, že sucho pominulo.

Nynější koronavirová pandemie umožnila provést jeden, jinak nemyslitelný globální experiment – kompletní „vypnutí“ největších ekonomik světa a to na dostatečně dlouhou dobu tak, aby bylo možno změřit změny v koncentracích CO2 na referenční stanici na Mauna Loa.

Během posledních třiceti let zmizelo dle vyjádření odborníků cca 80 % hmyzu a nejspíše jeho následkem ubyla asi polovina ptactva. Celosvětově! Bez ohledu na polohu, ráz krajiny a způsob zemědělství. „Hmyzí Armageddon“, jaký předestřely poslední vědecké studie ze zahraničí, předvídá zánik veškerého hmyzu. A když nebude hmyz, nebudou opylovači a nebude…, raději nedomýšlet. Názor odborníků zní, „když nebude zánik hmyzu řešen, bude nás čekat již v blízké budoucnosti katastrofický kolaps přírodních ekosystémů“.

Všichni lidé mají rádi čmeláky rádi a těší se z nich. Neznám jediného člověka, který by čmeláky neměl rád. Jsou to roztomilí létající medvídkové a dobromyslní bručouni.