Nadpis zní sice hodně pateticky, ale upřímně, je to téma, které bychom měli řešit. A to v různých oblastech – chudoba, zdraví, potraviny, dětská úmrtnost, vysoká porodnost, …, životní prostředí, změna klimatu a další. Je docela pochopitelné, že v oblastech, kde převládá chudoba, se asi nebude nikdo zaměřovat na životní prostředí, v oblastech, kde je hlad, asi nebude na prvním místě změna klimatu. Stále zřetelněji je však vidět, že jednotlivé globální problémy spolu mají hodně společného. A stále naléhavější je i nutnost reagovat na všechny uvedené problémy v jejich komplexnosti.

V Zelené dohodě (Green Deal) se Evropa hlásí k závazku být bezemisní do roku 2050 a je pro to připravena přijmout i ambiciózní politiky. Co bude znamenat „Green Deal“ pro města, která produkují téměř tři čtvrtiny skleníkových plynů a kde by mohlo žít v roce 2050 až 80 % evropské populace?

Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota opět používá pojem vyvlastnění pro snahu napravit alespoň následné škody způsobené výkonem práva myslivosti. A to nejen v lesích, ale na všech tzv. honebních pozemcích, tedy i ve volné krajině. V Ekolistu tento názor prezentoval v komentáři Návrh zákona o myslivosti vyváží zájmy zvěře a lesa.

Horkým tématem současné doby jsou klimatické změny na celém světě. Dochází k oteplování ovzduší, ztrácí se zásoby podzemních vod, tají ledovce, a dochází k dalším jevům. Proč se to všechno děje. Je pro to jediné vysvětlení, a to je činnost lidstva a jeho přístup k přírodě. A bohužel se tak děje i v Evropě a u nás.

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás jménem Platformy proti hlubinnému úložišti ve věci aktuální situace při výběru potenciálně vhodných lokalit pro uložení vysoce radioaktivních odpadů. V pondělí vláda schválila Vámi předložený Plán činnosti SÚRAO, ve kterém je zmíněno, že dojde k posunutí časových milníků výběru lokality pro úložiště oproti schválené Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. To je rozumné. Má-li být garantována bezpečnost na statisíce let, nelze práce uspěchat.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,
v blízké době budete rozhodovat o novele zákona, který by mohl v České republice po vzoru několika dalších evropských zemí začít skutečně chránit volně žijící (tzv. divoké) druhy zvířat v cirkusech. Do diskuse o této problematice bychom rádi přispěli svým odborným pohledem.

Se zájmem jsem si přečetl velké množství komentářů k předcházejícímu článku. Těžko odpovídat jednotlivě na každý příspěvek, i když si jich samozřejmě všech velmi vážím, proto ještě doplnění tímto textíkem.

Ve správní budově australské rezervace Mt Rothwell jsem natrefil na zajímavý plakát. Zachycuje Austrálii plnou zvířat. Při bližším pohledu však zjistíte, že v naprosté většině jsou na něm vyobrazeny druhy, které do Austrálie zavlekli až kolonisté: králíci, velbloudi, lišky, divoká prasata apod. Vačnatci a další zástupci jedinečné australské fauny se vesměs krčí na malých ostrůvcích uprostřed celé této záplavy nepůvodních druhů. Ten plakát nejen vystihuje jeden z největších problémů Austrálie, ale také velmi jednoduše osvětluje, proč jsou nynější požáry pro původní australskou faunu natolik fatální: řada ostrůvků, kde přežívají její poslední zbytky, byla postižena ohněm či jim to hrozí.

Český svaz ochránců přírody opakovaně varuje před plánovaným plošným používáním jedu Stutox II. Plošná aplikace rodenticidu sedlákům vzhledem k rozsahu hraboší kalamity nepomůže, pouze vytáhne z jejich kapes další peníze. A k tomu způsobí vážné škody v přírodě. V této chvíli už zemědělcům nepomohou ani predátoři ani hluboká orba. S tímto faktem je třeba se smířit. A stát by měl postiženým sedlákům pomoci.

ČMMJ na svých stránkách zveřejnila svoji obhajobu ministerstvem zemědělství připravovanou novelu zákona o myslivosti, jejímž jediným opravdovým cílem je nedopustit narovnání stavu mezi lesem a zvěří jako složkami ekosystému. V bodech rozporuje právě ta ustanovení, která formou novely lesního zákona měla k tomuto přispět.