Všímám si ve svém okolí, v jakém stavu jsou dřeviny ve veřejném prostoru. A podle mě se tu rozmohl takový nešvar – přemulčování. Zatímco jeden poničený stromek radnice dlouho řeší, firmy provádějící povýsadbovou péči o stromy příliš nehlídá.

Naše země čelí nejhoršímu suchu za posledních 500 let. Navzdory nedávným dešťům je na 94 % procentech rozlohy Česka nedostatek vody. Větrné a teplé počasí navíc umocňuje výpar a krajina tak usychá před očima. Stránky novin a obrazovky televizí začínají plnit zprávy o lesních požárech (na jaře!), nedostatku vláhy pro zemědělství i nízkém stavu vody v řekách a přehradních nádržích. Postupující změna klimatu tak o sobě dává vědět, a nás by to mělo nutit přemýšlet o budoucnosti.

V prvním ze série článků, které mají za cíl ozřejmit problematiku zelené infrastruktury, se budeme věnovat zejména vysvětlení základních pojmů. V pokračováních se pak dostaneme i k reálným prvkům zelené infrastruktury, jako je například často zmiňovaná dešťová zahrádka. Ale stejně jako u domu je dobré mít nejdříve pevný základ, tak i v tomto případě je dobré si přesně ukotvit pojmy, které v současnosti létají kolem nás v éteru.

Ceny potravin u nás závratně rostou. Je to momentálně důsledkem propadající se koruny a omezenějších možností dovozu. Budoucnost ale může být ještě horší. Česko čelí podle ministra životního prostředí „katastrofě“, efektivní řešení však na stole nejsou. Sucho si přitom bude vybírat svou daň v podobě snižující se produkce, a bez radikální změny se bude jen nadále prohlubovat.

Je třeba začít tím, co slyšíme již dlouho, vlastně obden v rozhlase a televizi, čteme v tisku: sucho, sucho, povodně, sucho. Únor roku 2020 byl tohoto stavu názornou ukázkou. Dne 2. února 2020, 11:00 vydává ČTK zprávu: „v noci budou kvůli vydatným srážkám znovu výrazně stoupat hladiny řek na Šumavě. Vydra může krátkodobě dosáhnout druhého povodňového stupně, Křemelná a Otava v Sušici zřejmě překročí první stupeň povodňové aktivity. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu“. Dne 14. února 2020 varují politici: „už brzy na jaře bude voda pravděpodobně chybět i ve vodních tocích. Přestože deště z posledního týdne na většině území alespoň dočasně zvýšily průtoky ve vodních tocích, zásoby vody ve sněhu zůstávají minimální“. Dne 22. února vydává Český hydrometeorologický ústav varování před velmi silným větrem, který v neděli dorazí nad území České republiky, s sebou přinese i déšť. Ten může rozvodnit některé toky. Výstraha meteorologů před vzestupem hladin na první, tedy nejnižší povodňový stupeň platí od nedělního podvečera do půlnoci z pondělí na úterý.

Klimatická koalice a asociace ekologických organizací Zelený kruh trvají na důsledném plnění klimatických závazků České republiky v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosažení klimatické neutrality EU nejpozději do roku 2050.

Petice občanů i opakované návrhy nás, opozičních zastupitelů měly svůj smysl. Představitelé města v čele s primátorem Františkem Jurou (ANO) na jednání zastupitelů 28. 4. oznámili, že město s používáním nebezpečných glyfosátů na veřejných prostranstvích končí.

Ministři zemědělství a životního prostředí oznámili to, co odborníci tvrdí již řadu let - problém sucha se stupňuje a nezadržitelně se prohlubuje. Přitom recept na rychlejší pomoc naší krajině má v rukou vláda. Musí se ale změnit přístup k poskytování zemědělských dotací a výrazněji investovat do opatření proti suchu.

Drenážní systémy jsou u nás vybudovány na více než jedné čtvrtině z celkové výměry zemědělského půdního fondu, který má cca 4200 tisíc ha. Ovlivňují přitom řadu procesů probíhajících v krajině. Potíž je, že někteří zemědělci mnohdy ani neví, že se na jejich pozemku taková stavba nachází. Obecně se nabízí otázka, zda má v současné době smysl drenážní systémy využívat.

Ministr životního prostředí Richard Brabec na středční tiskové konferenci řekl, že Česko čelí největšímu suchu za posledních 500 let. Podrobná analýza katastrofální situace byla však v příkrém kontrastu k navrhovaným opatřením.