Někteří klimatičtí aktivisté se netají tím, že by rádi cenzurovali media i jednotlivce, která dávají prostor názorům, faktům i postojům, které 100 % nesouzní s jejich verzí příběhu. Sám jsem se o tom mohl přesvědčit na vlastní oči několikrát na sociálních sítích, kdy mé diskuze s aktivisty končily tím, že se se mnou nebudou bavit, protože jsem podle nich popírač toho, v co oni bezmezně věří. A přitom jsem si pouze ochoten připustit, že o klimatických změnách nevíme zdaleka tolik, jak oni tvrdí.

Pověstný pátek třináctého a poslanecká sněmovna schvaluje novelu vodního zákona, která má zjednodušit povolování výstavby “malých” rybníků, jejichž plocha nepřesáhne 2 ha a výška hráze 2,5 m. Návrh připravený na ministerstvu zemědělství měnil původně stavební zákon, vzhledem k nesouhlasu ministerstva pro místní rozvoj však poslanci zaimprovizovali, přesunuli změnu do vodního zákona a celou agendu ze stavebních úřadů na úřady vodoprávní.

Učitelka Veronika si na Den Země připravila nový program pro páťáky. Žáci si sami najdou na internetu informace o různých globálních problémech. Pak se o nich společně budou v rámci projektového dne bavit, promítat si k tomu filmy a žáci nakonec vyrobí postery.

Po volbách v roce 2014 jsem očekával, že přerovská veřejnost se dostatečně poučila z arogantní vyčuranosti minulého spojení stranických klanů ČSSD, ODS, TOPky a dalších "umělců". Bohužel, nestalo se tak.

Když jsem se probíral na internetu zprávami z benešovského městského úřadu, narazil jsem na velice zajímavou zprávu. Jedná se o dokument z Krajského úřadu Středočeského kraje s jednacím číslem 088707/2019/KUSK, a to o „Rozhodnutí - závěr zjišťovacího řízení, kde se dozvídám, že Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství rozhodl podle § 7 odst. 6 zákona, že záměr „Severovýchodní obchvat Benešova I+II etapa“ nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona.

V rámci pozměňovacích návrhů novely zákona o lesích, kterou se mění i zákon o myslivosti, vyústil v ostré reakce Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. (ČMMJ). Lesníci a myslivci jsou na jedné lodi, ale řada z nich o tom neví. Proč? Protože díky vlivným skupinám se daří vrážet mezi ně klín. O co vlastně jde v sektoru ovládaném lesnicko-myslivecko-dřevařským byznysem? O moc nad českými lesy, o zbytek smrků a lesní pozemky po kůrovcových těžbách a o budoucí byznys, až rozpad smrkových porostů odezní a vzniknou nové lesy. Není tajemstvím, že mocní pánové ovládající dřevařský sektor mají blízký vztah k myslivosti. Nejsou to jen zemědělské a potravinářské koncerny.

Gréta Thurnbergová dorazila na plachetnici do USA, kde se má v září zúčastnit klimatického summitu OSN. Vstříc jí vypluje sedmnáct plachetnic a účast této celebrity bude jedním z vrcholu tohoto setkání. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že směr, kterým se vydala jí symbolizovaná kampaň, není dobrý a ke zlepšení životního prostředí i snížení emisí nepřispěje.

Na území České republiky dochází k plošnému rozpadu především smrkových porostů. Postiženy jsou však porosty prakticky všech hospodářsky významných dřevin, bez ohledu na vlastnictví nebo způsob obhospodařování. Tato situace vznikla nejen v důsledku probíhajícího vlivu klimatických extrémů, nevhodné druhové skladby prorostů, nevhodně zvoleným způsobem obhospodařování nebo i nešťasně provedenou reorganizací modelu státem obhospodařovaných lesů. V neposlední řadě je ale také příčinou neprovedení zásadních změn v našich zákonech a vyhláškach. Stávající legislativa je dnes již v mnoha směrech překonaná a neodpovídá moderním trendům hospodaření v lesích, využívajících tvořivých sil přírody k zakládání lesů druhově a strukturně bohatých.

Největší evropská petice za zlepšení života hospodářských zvířat se právě uzavřela. Evropská občanská iniciativa Konec doby klecové skončila 11. září úderem půlnoci a přesně za jeden rok získala přes 1,5 milionu podpisů. To představuje jeden z nejvýznamnějších milníků v celé historii hnutí za ochranu zvířat.

Od roku 2015 zaznamenáváme periody sucha a horka. Jedná se o fenomén přisuzovaný globální klimatické změně (GZK), kvůli němuž plošně chřadnou smrkové i borové lesy. Oslabené porosty následně napadají druhotní škůdci – především kůrovci. V důsledku toho se těží souše nebo škůdci napadené stromy, které zahlcují pilařské podniky v tuzemsku i v zahraničí (kalamity různého charakteru působí po celé Evropě). Nasycenost trhu s takovým dřívím způsobuje zhroucení odbytu dříví a pád cen. Vlastníci lesů se kvůli tomu ocitají v ekonomické krizi. Na samotné lesy pro změnu dopadá krize ekologická. Z jiného úhlu pohledu lze konstatovat, že les se přizpůsobuje na nové růstové podmínky prostředí. U dřevařského průmyslu, jehož denním chlebem je jehličnaté dříví, lze také očekávat problémy, jak bude postupně ubývat jeho zastoupení nejen v českých lesích. Naše lesní krajina postupně prochází proměnou. Z ryze lesnaté krajiny se stává „stepní“ krajinou, která bude mít dočasně snížené mimoprodukční funkce lesa. Lesníci postupně odumřelé lesy obnovují lesem novým. Ovšem úspěšně zalesněné plochy jsou poškozovány přemnoženou býložravou zvěří, která brání v jeho odrůstání.