ČMMJ na svých stránkách zveřejnila svoji obhajobu ministerstvem zemědělství připravovanou novelu zákona o myslivosti, jejímž jediným opravdovým cílem je nedopustit narovnání stavu mezi lesem a zvěří jako složkami ekosystému. V bodech rozporuje právě ta ustanovení, která formou novely lesního zákona měla k tomuto přispět.

Na základě § 10 odst. 3 novely má provozovatel dráhy právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.

Praha potřebuje byty. Ale kde je stavět? Mají zahušťovat stabilizovanou zástavbu na sídlištích či v rezidenčních čtvrtích, nebo pro ně najdeme místa na brownfieldech? Příkladem dilematu, kde ve městech stavět, mohou být pražské Hrdlořezy, kde se má kvůli nové výstavbě naproti parku Smetanka bourat Jiránkova vila a přilehlá industriální továrna na cukrovinky z 20. let minulého století.

Globální energetika jednoznačně směřuje k decentralizovanému modelu. V diskuzi, která se na toto téma rozbíhá, ale chybí výraznější zmínka o potenciálu cirkulárního typu výroby energií.

V posledních týdnech jsem se pracovně zabýval otázkami aplikace rodenticidů na zemědělských pozemcích. Načetl jsem hodně článků a studií, konzultoval problematiku s několika odborníky. Proto bych se s vámi chtěl podělit o několik postřehů, které možná uvádí věci na pravou míru.

Tento článek je pokračováním série o enviromentálním významu jaderné energie. Zároveň je i odpovědí na několik nepochopení, která byla v poslední době na Ekolistu uveřejněna několika autory, včetně lobbystických skupin jako Komora OZE či Eurosolar.

Zatímco v pondělí (10. 2. 2020) po vichřici si na čapím hnízdě v Mirošově fotili místní obyvatelé letošní první dva bílé čápy, mládě z roku 2019 pojmenované Míra, které se vylíhlo čapímu páru na stejném hnízdě, se ještě prochází po africké savaně nedaleko Národního parku Serengata.

Když Dana Drábová v rozhlasovém rozhovoru řekla, že neví, co je to uhlíková neutralita, mohla tím u některých posluchačů vyvolat údiv. Na první pohled je to totiž jednoduché – produkuji určitý objem emisí skleníkových plynů a zajistím, že o stejný objem budou kdekoli jinde na Zemi sníženy. Výsledná bilance této rovnice je nula. Záměrně neříkám, že uhlíkové neutrality dosáhnu snížením svých emisí na nulu. Neumíme totiž žít tak, abychom neprodukovali žádné emise skleníkových plynů, a otázka je, zda to někdy i ve vzdálené budoucnosti vůbec dokážeme.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že ministerstvo zemědělství povolilo plošnou aplikaci nebezpečného pesticidu Stutox II. Předpoklad, že tím pomohou zemědělcům, je mylný anebo je to všechno jinak… Nicméně, stále platí, že pro aplikaci tohoto jedu je bezpodmínečně nutné další povolení – povolení výjimky z ochrany vzácných živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Bez tohoto povolení bude zemědělce pokutovat Česká inspekce životního prostředí.

Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA upozorňují, že se ministerstvo zemědělství snaží novelou zákona o myslivosti znefunkčnit systém plánování lovu zvěře. Aby naše krajina nesloužila jen hospodářskému chovu jelenů či srnců, ale byla věkově i druhově pestrou směsicí rostlin a živočichů, je nutné zachovat na sklonku roku schválenou úpravu zákona, která uvedla do praxe princip odvozování plánu lovu zvěře od zdravotního stavu ekosystému.