Články v Ekolistu např. o akci Zelená úsporám apod. jistě vycházejí z racionálních předpokladů. Přesto se mi jeví úvahy někdy spíše v poloze teoretické, praktický přístup by měl zahrnovat nejen úspory tepla, ale komplexní posouzení pohody osob v domě trvale žijících. Podstatná je jistě také doba návratnosti investice.

V nedávné době zaznamenaly ekologické aktivity v Evropě velké úspěchy v boji proti jaderné energetice a v prosazování masivnějšího nasazení obnovitelných zdrojů. Podívejme se, jaké důsledky tato vítězství reálně přinesla pro ekologii. Jako velký pokrok se uvádí velmi rychlý nárůst produkce elektřiny větrnými a zvláště fotovoltaickými zdroji jak v Česku tak dalších evropských zemích. Už i někteří z ekologických aktivistů však berou jako jisté negativum tohoto trendu vzrůstající hodnotu dotací potřebných zvláště na fotovoltaické zdroje.

Situační zpráva Rady vlády pro udržitelný rozvoj z roku 2009 zdůraznila, že energetická náročnost HDP, spotřeba primárních energetických zdrojů, podíl energie z obnovitelných zdrojů, emise skleníkových plynů na jednotku HDP i na obyvatele a materiálová spotřeba prokazují zaostávání ČR v mezinárodním srovnání a vzdalování se od udržitelného rozvoje. Český průmysl, energetika, doprava atd. produkují na obyvatele větší množství ekvivalentu CO2 než Rusko, jehož rozloha je dvousetnásobná a téměř tolik CO2 a jen desetinu HDP na obyvatele při srovnání s USA. Nezávislá komise České akademie věd konstatovala, že roční spotřebu ČR lze (a je nutno) snížit o 173 PJ. Naše republika se propadla až 36. místo konkurenceschopnosti. Evropská unie chystá směrnici pro zvýšení energetické účinnosti, podle níž budou dodavatelé energie povinni snižovat energetickou spotřebu zákazníků o 1,5 procenta ročně.

Před několika roky jsem se náhodou setkal s britským architektem, který navštívil Brno, aby se seznámil s historickými budovami. Ačkoli je Brno pověstné svými funkcionalistickými stavbami, zajímaly ho secesní domy z počátku minulého století v katastrální části Ponava, která se nachází na jižním okraji městské části Královo Pole na hranici s parkem Lužánky.

19. dubna 2012 projela opět Prahou velká cyklojízda. Pro běžného účastníka idylka v místech, kde by to normálně nečekal. Může si tak třeba prohlédnout Wilsonovo nádraží v celé kráse bez toho, aby mu překážela karoserie. Město se alespoň na chvíli stane přívětivější.

Před zveřejněním Státní energetické koncepce probíhá diskuze – prolomit či neprolomit. Pokusíme se na tuto otázku odpovědět bez ideologických nánosů pomoci simulačního modelu. Vyhodnotíme vývoj energetických a ekonomických aspektů.

Nemusíme být ptačí psychologové a pomazaní ornitologové, abychom vzpomněli na poučku: ochranu organismů zajistíme v prvé řadě ochranou jejich biotopu, neřku-li ekosystému, jehož jsou součástí. Teprve potom můžeme hovořit o ochraně před nadměrnou predací, rušením apod.

Cílem iniciativy „Místo parku parkoviště“ rozhodně nebylo kácet parky v Hradci Králové ani kdekoli jinde. Nejednalo se ani o aprílový žert, jak si někdo myslel, ale o zcela specifickou formu protestu proti bezhlavému ničení zeleně, ke kterému dochází v současné době v mnohých našich městech včetně Hradce Králové. (Více informací ve zprávě Místo parku raději parkovací místa, volali mladí lidé v Hradci Králové - pozn. red.)

K novelizaci Vládního nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které je nyní známo pod č. 272/2011 Sb., Ministerstvo zdravotnictví vyhodnocovalo došlé připomínky „zvláštním způsobem“.

V poslední době se objevila na internetu řada článků, které se zabývaly bezpečností a riziky plynoucích z využívání jaderné energetiky a negativy či pozitivy různých výrob elektrické energie. Je to dáno i tím, že nedávno také uplynul rok od velkého zemětřesení v Japonsku a havárie Jaderné elektrárny Fukušima I. V těchto článcích však podle mého názoru často chybělo srovnání. Každá výroba elektrické energie i veškeré lidské aktivity nesou rizika. Každý energetický zdroj má své ekologické dopady. Svá rizika a ekologické a hlavně sociální dopady má i to, když elektřinu nevyrobíme a bude nám chybět. Proto bych se pokusil alespoň na některá porovnání s touto problematikou související upozornit. Nejdříve se podívejme na události v Japonsku z března minulého roku.