Tak jsme byli informováni, že vláda na svém výjezdním zasedání v Ústí nad Labem dne 19. října 2015 zrušila územní limity těžby hnědého uhlí na dole Bílina a dala tak Severočeským dolům k disposici dalších asi 125 mil. t hnědého uhlí. Přesné množství uvolněného uhlí není známo, protože vláda učinila ústupek hnutí ANO a čáru povolené těžby nepustila blíž než 500 m k obcím Mariánské Radčice a Braňany, jak bylo původně navrženo. Motivem prolomení územních limitů těžby na dole Bílina bylo zajištění dostatku hnědého uhlí pro české teplárny a také podpora zaměstnanosti v regionu. Alespoň zatím zachovala územní limity těžby uhlí na dole Československé armády a tím jistotu obyvatelům Horního Jířetína a Černčic, že je (alespoň v dohledné době) neodtěží, k nelibosti řady politiků Ústeckého kraje. Učinila tak v rozporu se svým programovým prohlášením a s nedávno schválenou státní energetickou koncepcí, která uhlí za limity nepostrádá. Významně tak zpochybnila svou věrohodnost.

„Kam s nimi?“ ptají se v Německu po nerudovsku politici a manažeři elektrárenských společností, když přijde řeč na tamní jaderné reaktory. Zejména okolo otázky, kdo zaplatí jejich definitivní uzavření, se rozpoutal zajímavý ping pong. V mači mezi spolkovou vládou a elektrárenskými společnostmi padlo minulý měsíc několik povedených úderů.

Na základě dlouhodobého měření průtoků v řece Odře v Bohumíně dosahuje letošní sucho již stejné velikosti, jako známé sucho z roku 1947. Přibližně stejně intenzívní jako v roce 1947 bylo také poslední delší suché období v roce 1992. K překonání tak zbývají pouze přísušky v roce 1983 (mohlo by ho být dosaženo k začátku listopadu) a největší sucho 20. století z roku 1953. K jeho úrovni bychom se mohli přiblížit okolo poloviny prosince, pokud nás příroda neobdaří očekávaným deštěm. Poučením z historie je ale skutečnost, že délka hydrologického sucha na Odře může činit 8 až 9 měsíců. Jestliže letošní deficitní období začalo v červnu, může pak trvat až do března příštího roku do tání sněhu.

Velkoobchodní ceny elektřiny jsou tak nízké, že nelze investovat do jiných než dotovaných zdrojů. Moderní paroplynové elektrárny stojí nevyužité, a kdo chce postavit jaderný reaktor, musí si sehnat státní podporu. Trh s elektřinou je pokřivený a může za to podpora obnovitelných zdrojů. Když ji seškrtáme, bude lépe. Opravdu?

Česká společnost rostlinolékařská sdružuje odborníky a specialisty ochrany rostlin z oblasti zemědělské prvovýroby, vědy a výzkumu, školství a odborných služeb a byla spoluorganizátorem odborného semináře „Pesticidy a životní prostředí“ organizovaného v závěru „XX. České a slovenské konference o ochraně rostlin“ dne 3.září 2015 v aule České zemědělské univerzity Praze.

Bylo to před rokem, prvního září, odpoledne a venku poprchávalo. Přišel jsem za svými kolegy z práce a řekl jim, že bych byl rád, kdybychom podpořili projekt, který je kdesi v jihovýchodní Asii a dali na něj čtvrt milionu korun. Jedni vykulili oči, druzí nevěřícně zírali a zbytek se usmíval s čím, že jsem to zase přišel… a o čtyři měsíce později jsem v Kambodži stavěl první bioplynárnu.

LED, light-emitting diode, dioda emitující světlo, LED dioda, ledlampa anebo také ledka se v našich domácnostech objevila s příchodem nového tisíciletí. Okolo nové technologie se rozhořely debaty o jejím ekonomickém přínosu pro domácnosti a o kvalitě vydávaného světla. Některé internetové diskuse byly, a stále jsou, poměrně vášnivé. Jak ale rozšíření diod LED může změnit energetiku při širším pohledu?

V poslední době si začínáme zvykat na extrémy počasí, střídají se nám enormní sucha a (mnohdy katastrofální) povodně. Mnoho lidí si pokládá otázku, jak to změnit a zda tomu jde čelit. Někteří ukazují na nepřítele, který za to může – na úředníky, nekontrolovanou výstavbu betonových hal na zemědělské půdě, drancování lesů. A řada označí za viníka zemědělce, tedy přesněji zemědělského podnikatele. A mají mnohdy pravdu, byť nelze za stav půdy a krajiny vinit jen je. Co však mohou zemědělci dělat pro to, aby chránili půdu, na které hospodaří?

Na stránkách www.ekolist.cz byl 8. 9. 2015 zveřejněn komentář Richarda Šedého s názvem „Pokud systém kontroly ochrany rostlin kulhal, nyní se stal zcela chromým“, který obsahuje nepřesné a zavádějící informace. Článek pojednává o obsahu odborného semináře „Pesticidy v životním prostředí“, konaného 3. 9. 2015 na České zemědělské univerzitě v Praze. Tento seminář nebyl organizován „chemickými obry“, jak zavádějícím způsobem autor uvádí, ale Českou fytopatologickou společností, Českou zemědělskou univerzitou a Českou společností rostlinolékařskou.

Přírodovědec na dovolené si vůbec neodpočine. Jeho přirozenou zvídavost dráždí kdejaký prolétající pták, kvetoucí kytka nebo zajímavě perforovaný kámen. A když už popáté se zvláštním výrazem nadšení, připomínající tik tropického šílenství, oslovujete nebohého německého turisty na pláži slovy: „Viděli jste teď toho ťuhýka černohřbetého? To je zdejší raritka!“, je lidem ve vašem okolí jasné, že vás s sebou prostě příště chtít nebudou. Zvlášť, když vyberete pláž, na které se líhnou karety obecné.