Již před více než dvaceti lety začaly první diskuse o možnosti vyhlášení Národního parku Jeseníky (NP Jeseníky). V posledních dvou letech tato diskuse nabývá na intenzitě. My, níže podepsaní zástupci odborné přírodovědné obce, vítáme, že Ministerstvo životního prostředí zřídilo k záměru NP Jeseníky pracovní skupinu, vede v této věci podrobná jednání a zpracovává konkrétní podklady. Zároveň oceňujeme veřejnou iniciativu místních obyvatel podporující vznik národního parku.

Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,
se zájmem sledujeme sestavování rozpočtu města Plzně na rok 2012 i problémy s financováním stěžejních záměrů města (projekty Evropského města kultury – divadlo, galerie, centrum Světovar; projekt seniorského domu Slovany, obchvat města, relaxační centrum Štruncovy sady aj.). V této situaci oceňujeme návrh Sokolovské uhelné a.s.k likvidaci komunálního odpadu v tamější plynárně přednesený generálním ředitelem Ing. Štěpánkem dne 26.10.2011, kterým by naše město
ušetřilo několik miliard korun na stavbu spalovny v Chotíkově. Tento oboustranně výhodný návrh kromě úspory investičních prostředků významně redukuje i místní dopravní zátěž (plzeňský komunální odpad by se do Sokolova vozil stejnými vlaky, které dovezly ze Sokolova do Plzně uhlí).

Výběrové řízení na komplexní ekologickou zakázku, která se v médiích běžně označuje jako „ekotendr“, se chýlí ke konci. Známe již cenové nabídky uchazečů, ministr financí Miroslav Kalousek však vládě nedoporučí přijetí ani té nejnižší. Konečné rozhodnutí je na vládě, ta má možnost celý tendr zrušit. Ekologické škody ale stát zlikvidovat musí.

Populace Moravskoslezského kraje (MSK) představuje cca jeden milion obyvatel, proto lze hovořit o celospolečenském problému. Zátěž znečištěným ovzduším je ve srovnání s jinými částmi ČR (po odečtení zatížení z dopravy a lokálních topenišť) více působena emisemi z těžkého průmyslu a je patrně nejhorší v EU. Výsledky hodnocení vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví prokázaly, že největší riziko představují jemné prachové částice (PM2.5) a na ně vázané polycyklické aromatické uhlovodíky, včetně karcinogenního benzo[a]pyrenu. Důsledkem je zvýšená nemocnost dýchacích cest dětí, zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění i zvýšení úmrtnosti. Vzhledem k dlouhodobé zátěži populace je nutné předpokládat též mezigenerační přenos poškození genetického materiálu a tím i další ovlivnění vývoje dětí v příštích generacích. Výsledky studia astmatu bronchiale u dětí v Ostravě-Bartovicích proti kontrolní populaci v Prachaticích prokazují rozdílnou etiologii této nemoci u dětí z Ostravy (rozdílná deregulace genů) a lze předpokládat i nepříznivé ovlivnění vývoje reprodukce.

Úvodem bych rád poznamenal, že Ministerstvo životního prostředí přijalo rozhodnutí o ukončení tohoto projektu s uspokojením a jistou mírou zadostiučinění. Náš úřad měl od samého počátku k tzv. ekotendru řadu výhrad, které se zdaleka netýkaly pouze jeho ceny.

V současné době došlo ke dvěma událostem, které velmi silně nutí k zamyšlení nad tím, jak vybudovat opravdu ekologickou energetiku. Jednou z nich je dlouhodobá inverze, která zasáhla velkou část Evropy a druhou pak je poslední zpráva Evropské agentury pro životní prostředí EEA (European Enviroment Agency).

O starých ekologických zátěžích i „ekotendru” už toho bylo napsáno velmi mnoho. Pro bych se omezila jen na vlastní reflexi celé věci.

Při posuzování změny klimatu a jejich důsledků se vychází z nesporného faktu, že spalováním fosilního uhlíku zvyšujeme množství CO₂ v atmosféře a snižujeme tím schopnost Země vyzařovat teplo do vesmíru, což vede k navyšování průměrné teploty zemského povrchu. V textu se nebudeme věnovat možným dopadům navyšování koncentrace CO₂ v atmosféře a změny klimatu. Budeme pouze vycházet z předpokladu, že je třeba maximálně využít možností, jak snižovat spotřebu fosilních paliv prakticky beznákladovými způsoby a zanechat tak co nejvíce fosilních paliv v Zemi a lepší životní prostředí včetně co nejméně změněného klimatu pro příští generace. A že je tento potenciál u nás obrovský, svědčí např. studie http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/Report_czech_version.pdf, kde se dokumentuje, že naše emise CO2 lze zredukovat téměř na polovinu, aniž by nás to cokoliv stálo – viz obrázek z této studie.

Mám za to, že citovaný příspěvek (Vladimír Kočí: Který dopravní prostředek je ekologičtější pro osobní dopravu? Vlak rozhodně ne - pozn. red.) je v mnoha směrech nesolidní.

V tomto období, zřejmě spojeno s obdržením dotací na činnost Povodí Moravy, probíhají úpravy levého břehu řeky Bečvy v oblasti místní části Přerova, pod Kozlovicemi. Prakticky každý den můžeme sledovat a zvažovat (s rostoucími rozpaky), jakému účelu má sloužit jakési „zkulturnění“ břehu Bečvy do podoby vodního kanálu. Samozřejmě jsou lidé, kterým kanálový styl břehu řeky připadá pohledný a oku lahodící i když bez života. Skutečnost je ovšem taková, že díky tomuto „zkulturnění“ zůstane břeh ochuzen na dlouhou dobu o přirozené útočiště pro mnohé i chráněné živočichy (ledňáček říční) ale i chráněné rostliny, například vstavače, které zde každý rok na jaře rozkvétaly. Byl zlikvidován břehový porost a vytrhán i s kořenovým systémem zpevňujícím břehy.