Existuje nepřeberné množství mezinárodních dnů něčeho. Některé jsou všeobecně známé (žen, dětí,…), jiné méně. Mezi ty druhé určitě patří 3. prosinec coby Mezinárodní den bez pesticidů.

Pracuju pro výrobce outdoorového oblečení. Základní filosofií našich produktů je kvalita, férový přístup k zákazníkům, zodpovědnost vůči okolí. Takže se postupně snažíme tímto směrem vylepšovat i fungování firmy vevnitř. Jde často o věci, které vidět nejsou, ale mají pro nás jakýsi niterný význam. S majitelem uvažujeme zhruba stylem - férově a čistě podnikám, tak se mi to dříve či později férově a čistě vrací.

Švédský král Carl XVI. Gustaf se trochu nešikovně vyjádřil o koupání ve vaně. To téma je ale dobré, protože se nás týká denně. A některých lidí i několikrát denně.

V každém případě. Klimatické podmínky na Zemi se mění nebývalým tempem. Na vině je naše dlouhodobá závislost na fosilních palivech. Jejich spalováním vzniká obrovské množství emisí skleníkových plynů, jež zachycují teplo, které by se jinak vyzářilo do vesmíru. Změna klimatu už dnes ovlivňuje životy stovek milionů lidí, převážně negativně. Nedohodnou-li se vlády, byznys, církve a další aktéři na společném postupu, hrozí, že možnosti naší a zejména příštích generací přizpůsobit se probíhajícím změnám budou výrazně omezené. O podobě mezinárodního režimu na ochranu klimatu budou v Paříži po dva prosincové týdny jednat desítky tisíc zástupců zemí z celého světa. Co je v sázce a proč by to tentokrát mohlo dopadnout dobře? A jak konferenci ovlivní teroristické útoky z 13. listopadu?

Palmový olej, respektive olej z palmy olejné (Elaeis guineensis) patří mezi nejběžnější a na trhu nejdostupnější rostlinné oleje. Nikomu na smažení, fritování a pečení s pomocí tohoto na výsost skvělého kuchyňského oleje nepřišlo nic divného, než se před třemi měsíci celá jihovýchodní Asie zahalila do dusivého dýmu požárů. Teď o něm ví už každý. Ale tím se řešení indonéského problému ani o krok nepřiblížilo. Palmový olej je totiž prakticky všude kolem nás, ve všech poživatinách, kosmetice i „eko“ bio-palivech. Jaké je tedy řešení současné "olejové" krize?

Ani ne před měsícem jsem psal o tažení některých českých politiků proti „tržním deformacím“, a jak tento bohulibý cíl chtějí využít ke snížení podpory elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE). Nyní se podívejme na spojitost mezi deformacemi na trhu s elektřinou a jadernou energetikou. Opět očima některých českých politiků a úředníků, například odstupujícího náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce.

Před zhruba čtyřiceti lety dostal sociolog Riley E. Dunlap skvělý nápad, jak zjistit, jestli lidi zajímá životní prostředí, nebo ne. Obešel několik členů tehdy se rodícího ekologického hnutí a vyptával se na jejich názory. Z nich pak sestavil sadu názorů, kterou označil jako „nové ekologické paradigma“ a kterou odlišil od názorů většinové veřejnosti, „dominantního sociálního paradigmatu“.

Důrazně se ohrazujeme proti obsahu reportáží, které jsme v posledních dnech zaznamenali v českých médiích a které se týkají aktuálních rozsáhlých požárů pralesů a krajiny v Indonésii. V reportážích České televize a Českého rozhlasu jsme zachytili zkreslené informace, podle kterých jsou příčinou těchto katastrofických požárů zejména indonéští drobní zemědělci, kteří se takto snaží pro sebe vydobýt další zemědělskou půdu.

Národní park Šumava, nejrozsáhlejší velkoplošné chráněné území v České republice je prostorem, v němž již téměř dvacet let probíhá v českém kontextu klíčový spor o principy samotné ochrany přírody. Podívejme se, na základě jakých komunikačních schémat je tento spor vystavěn a provozován.

I českými médii proběhla zpráva o prvním případu rakoviny ze záření ve Fukušimě I. Například na stránkách serveru Novinky.cz se objevil článek s titulkem „U prvního dělníka z Fukušimy byla prokázána nemoc z ozáření“. Podívejme se podrobněji, o co v případě toho pracovníka, vlastně šlo. Nejdříve je třeba zdůraznit, že u něj nejde ani v principu o nemoc s ozáření, tedy přímé poškození tkáně při vysoké dávce. Zde musí jít o rychlé ozáření dávkou vyšší než jeden Sievert. Mohlo jít jedině o následek zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny v důsledku nižších dávek ozáření.