S termínem „politické neziskovky“ se v poslední dobou setkáváme úplně všude. Pravdou ale je, že tento pojem není v českém právu nikde definován a každý si pod ním může představit v podstatě cokoli. Obvykle slouží jako nálepka, když se to někomu hodí do krámu.

Naše příroda pod současnou vládou nemá na růžích ustláno a zažívá velmi krušné období. Myslel jsem si, že protestní ceduli proti používání rodenticidu Stutox již nikdy nebudu muset vyndat, ale velice jsem se mýlil.

Hraboš polní je odvěkým nepřítelem českých sedláků, statkářů, později rovněž farmářů či agrobaronů. Škodí jim tím, že žere jejich úrodu. Proto se proti němu snaží bojovat a škody jím způsobené zmírňovat.

Česká komora architektů (ČKA) zveřejnila Teze ČKA k podzimním volbám 2026 s názvem Komunální politiky architektury pro obce v ČR. Dokument reaguje na skutečnost, že téma péče o vystavěné prostředí bývá ve volebních programech a prioritách obcí často opomíjeno, přestože kvalita prostředí zásadně ovlivňuje každodenní život lidí. Teze jsou určeny kandidátům, politickým stranám a hnutím a následně samosprávám jako praktická opora pro formulaci volebních programů, priorit obce a pro rozhodování v průběhu volebního období.

Platforma proti hlubinnému úložišti je dobrovolným, neziskovým společenstvím obcí a spolků, dotčených projektem výstavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Aktuálně zastupuje zájmy 58 členů - 40 měst a obcí a 18 spolků. Na svém shromáždění členů 16. dubna 2026 v Praze přijala toto své prohlášení.

Velká diskuse se rozpoutala po startu od našich přátel z Toulcova dvora, jejichž práci jako zastupitelka Městské části Praha 15, kde sídlí, velmi dobře znám a chodím tam velmi často! Dokonce se vznikla diskuze tak velká, že mne to přivedlo na myšlenku samostatného textu, protože mám s různými granty a dotacemi také bohaté zkušenosti.

Zelený kruh varuje před oslabením ochrany krajiny, povolením plošných jedů proti hrabošům, tlakem agrární a myslivecké lobby na snížení ochrany ohrožených druhů a pokusem převzít kontrolu nad plněním strategického dokumentu Politika krajiny. Výstupy jednání ministrů Martina Šebestyána a Igora Červeného z konce března podle Zeleného kruhu nápadně kopírují požadavky Agrární komory a Českomoravské myslivecké jednoty.

Rodinné farmy významně ovlivňují životní prostředí v místě svého působení a jejich majitelé přistupují k ochraně přírody racionálně s ohledem na plánované předání hospodářství dalším generacím. Díky své praxi dokáží sedláci rozlišit zbytečnou byrokracii a funkční nástroje ochrany přírody. Během jednání se zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) představili členové Předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) své postoje k aktuálním konkrétním tématům, jako je ochrana zemědělské půdy před erozí, způsoby reakce na přemnožení hraboše polního nebo na škody způsobené zvěří. Účastníci jednání prodiskutovali také strategické otázky kolem vlastnictví zemědělské půdy, které má na ochranu životní prostředí zásadní vliv.

Poslanecká sněmovna posunula ve středu 15. dubna 2026 do další fáze projednávání návrhy na ukončení norování, které jsou aktuálně součástí novely zákona o rostlinolékařské péči. Návrhy úspěšně prošly 2. čtením a míří do závěrečné fáze legislativního procesu v Poslanecké sněmovně.

Je v pořádku, aby prošel projekt odborným hodnocením se skvělým výsledkem a splnil všechna kritéria grantové výzvy a přesto podporu nezískal?