Seriál Černobyl způsobil nebývalý zájem o havárii na této jaderné elektrárně a o zmíněnou oblast. Nejedná se o dokument, ale o umělecké filmové zobrazení, proto tam je přirozeně řada zjednodušení a odchylek od reality. Pokusme se o přehled těch nejpodstatnějších. V současné době předala Evropská banka pro obnovu a rozvoj nový sarkofág ukrajinské vládě. Podívejme se na postup revitalizace regionu, který tak nabývá stále konkrétnějších obrysů.

V podnětu, který jsem dnes odeslala na Českou inspekci životního prostředí, žádám, aby inspekce bezodkladně zrušila povolení plošné aplikace jedu na hraboše, které je v tuto chvíli jen dočasně pozastavené.

Už skoro 10 let se společně s rodinou a přáteli snažíme o záchranu a také obnovu horských mlžných lesů v Kamerunu vysazováním nových stromů. Doufám proto, že mě po přečtení tohoto textu nebude nikdo podezřívat z toho, že bych snad byl proti sázení stromů a tedy i rychlé obnově původních lesů, a to hlavně v tropických oblastech.

Byl požitek sledovat vystoupení na ČT 24 dne 30. 7. 2019 s moderátorkou Světlanou Witowskou s připraveným, ale neodborným scénářem, na který odpovídali hosté ze zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, ministr a ředitel Lesů ČR. Po zhlédnutí celého pořadu je mi zřejmé, proč zastávají takto vysoké funkce. Nic jsem se nedozvěděl, krom toho, že kůrovce vyřeší systém dotačního tržního hospodářství.

Potřeba „zachraňovat lesy“ na Šumavě se objevuje pravidelně už od roku 1991, kdy byl založen Národní park Šumava. Jenže bezmála třicetiletá existence Národního parku prokázala, že právě lidské zachraňování, v podobě masivního kácení nebo naopak masivního sázení, je to poslední, co Šumava potřebuje.

Od května bijí nejen naši členové na poplach v souvislosti s přemnožením hraboše polního. Zpočátku lokální záležitost, která způsobovala vrásky pěstitelům na střední Moravě, se postupně rozšířila a dnes jsou problémy na více než třetině naší republiky. A nejde jen o záležitost Česka. Přemnožení tohoto polního škůdce hlásí i okolní státy. Jedním z argumentů, kterým se opět hází vina na zemědělce, je podcenění prevence. Ještě na podzim nic nenasvědčovalo, že by se mohl hraboš přemnožit.

Myši a hraboši začínají být obrovský problém i v našich sadech - jejich kalamitní výskyt je zřejmý na první pohled a škody jsou více než patrné. Bohužel to nejsou jen škody jednorázové jako na jednoletých plodinách, ale pokud tento problém nebudeme razantně řešit, škody na trvalých plodinách, které pěstujeme, budou nevratné a fatální.

Český svaz ochránců přírody vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že ministerstvo zemědělství povolilo uvedení nebezpečného pesticidu Stutox II na český trh a stanovilo naprosto nevyhovující podmínky pro jeho plošnou aplikaci. Zároveň upozorňuje zemědělce, že toto povolení k aplikaci pesticidu nestačí. Před každým použitím pesticidu je nutné splnit podmínky dané zákonem o ochraně přírody a krajiny tak, aby se eliminoval dopad tohoto jedu na ostatní živočichy. Vzhledem k nebezpečnosti Stutoxu pro veškeré obratlovce však je splnění těchto podmínek prakticky nemožné.

Lidstvo čelí globální krizi v podobě měnícího se klimatu. Četnost extrémních bouří, povodní a suchých období se výrazně zvyšuje. Adaptace na tyto změny je nutná. Člověk přírodu neporazí. Může s ní koexistovat v podobě minimalizace ztrát. S měnícím se klimatem se lidstva nejvíce dotýkají období sucha a nižší zásoby vody, která je pro společnost životně důležitá.

V prvním díle jsem čtenářům přiblížil potenciál středního lesa a přiblížil jeho přednosti. V druhém dílu bych chtěl nastínit, jak lze vypěstovat kvalitní a hodnotný střední les.