Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Kristýna Hrubanová: Studenti plánují stávky za klima. Měli bychom se radovat11.3.2019
Od začátku minulého týdne doslova frčím na vlně radostné euforie, chuti do života a činností všeho druhu v míře až nevídané. Uvědomila jsem si to po pár dnech a trochu přemýšlela, čím to vlastně je. Nic převratně pozitivního se v mém životě totiž nestalo. Mohla bych si to vysvětlovat ženskými cykly nebo tím, že se po měsíci klidového režimu způsobeným zraněním kolena můžu začít normálně hýbat. To ale nevypadalo jako ten hlavní důvod. A pak mi to došlo. Velkou měrou k mé radosti přispěla doslova vlna vzedmutí českých středoškoláků a středoškolaček, kteří se připojují k celosvětovým studentským stávkám za klima inspirovaným Gretou Thunberg a pod uskupením Fridays for Future chystají na pátek 15. března stávky po celé ČR.
Vladimír Wagner: Povede studentská stávka za klima k lepší znalosti dané problematiky?11.3.2019
Na Ekolistu vyšel příspěvek o Gretě Thunbergové, její aktivistické činnosti i jejích následovnících. Také já jsem se zde pokusil reflektovat svůj názor na možné dopady a limity takového aktivismu. Ten byl do značné míry reakcí na články o Gretě Thunbergové a jejích následovnících v Deníku Referendum zde, a zde, zde a zde, které reprezentují pohled jednostranně zaměřených ideologických zelených aktivistů. Bohužel však toto medium diskuzi nepřipouští a není ochotné publikovat a diskutovat názory, které neodpovídají ideologicky úzkému pohledu jejich šéfredaktora. Martin Kříž: Protesty žáků středních škol pohledem ekopedagoga6.3.2019
Byl jsem vyzván redakcí Ekolistu, abych se vyjádřil ke středoškolským protestům, které v současné době probíhají po celém světě. V těchto dnech se totiž k protestujícím přidali i studenti střední škol v ČR, především gymnázií.
Dušan Utinek: O démonu zisku a kůrovcové kalamitě5.3.2019
V nekonečných a stále bobtnajících diskusích nad příčinami a následky současného odumírání našich lesů, které je nazýváno kalamitou století, se objevuje několikero příčin/důvodů, které mají kořen v jedné hlavní, která (aspoň dle mého názoru) může za všechno. A není to kůrovec. Je paradoxní, že i na úplně Jižní Moravě (na jih od Brna), kde je smrk skoro stejně častý jako gepard, se hovoří o kalamitě kůrovcové, byť zde naše borovice a modříny (o jasanech nemluvě) decimují úplně jiní škůdci než lýkožrout smrkový. I když by si následující úvaha zasloužila víceoborové zobecnění, raději se budu držet lesů a lesnictví, neboť si myslím, že o těchto oblastech mám alespoň skromné povědomí.
Andrea Brožová: Pravdy a mýty o zálohovém systému4.3.2019
Pracovní skupina Zálohujme.cz zveřejnila v lednu 2019 tři rozsáhlé studie, ze kterých vyplývá výhodnost zavedení zálohového systému v České republice. Okamžitě se rozhořela debata o tom, co by zavedení záloh znamenalo, a ve veřejné debatě zaznívají i mnohé mýty a nepravdy. Ty v našem seriálu uvedeme na pravou míru.
Miroslav Bobek: Světový den luskounů - Mission accepted4.3.2019
V domnění, že Světový den luskounů již vstoupil do povědomí a média o něm budou hojně informovat, jsem minulý Zoopisník věnoval čerstvě narozenému žirafímu samečkovi. Chyba lávky. Navzdory tomu, že jen o čtyři dny dříve zabavily malajsijské úřady bezprecedentních třicet tun (!) luskounů a částí jejich těl, v českých sdělovacích prostředcích dostali tito ohrožení savci jen minimum prostoru. Čest výjimkám, ale když jsem si na sociálních sítích udělal malou anketu, kolik lidí se o Světovém dni luskounů dozvědělo a odkud, s údivem jsem zjistil, že vesměs čerpali informace až z mé ankety.
Aleš Erber: Budoucí role českých lesů1.3.2019
V minulosti byl les využíván výhradně jako zdroj dřeva. Proto byla jeho úloha výhradně dřevoprodukční, byť poskytoval společnosti další nedřevní produkty. V průběhu staletími se ovšem postupně měnil životní styl společnosti, její potřeby, a tím se měnily i požadavky na les. Poptávka od společnosti byla zcela jasná: produkovat co nejkvalitnější dříví požadovaných sortimentů a přizpůsobit se požadavku průmysl. Proto se z přírodních lesů staly spíše plantáže na dřevo, kde v dřevinné skladně převažoval smrku nebo borovice, což do značné míry ovlivňuje aktuální stabilitu lesů a ostatní nedřevní funkce.
Miroslav Vinkler: Výstavba nové jaderné elektrárny Dukovany je hotová věc. Ale za jakou cenu?1.3.2019
Vladimír F. Mana: Nehrozí státním lesům velká privatizace na český způsob?28.2.2019
Stručná informace, že státní podnik Lesy ČR připravuje prodej více jak 1300 ha státních lesních porostů městu Hradec Králové, měla v pondělí v České televizi příjemně pozitivní kabát. Radnice je nadšená a LČR souhlasí. Vedení města hovoří o transakci století a MZe přemýšlí. Není divu. Jedná se totiž o 50 let staré porosty listnatých stromů, které hojně využívají občané Hradce Králové k příměstské rekreaci a které budou mít za padesát let pro vlastníka zajímavou ekonomickou hodnotu. Nezazněla přitom jediná úvaha o zachování předkupního práva státu na lesní porosty v případě, že by se město Hradec Králové chtělo za pár let tohoto majetku zbavit a nabídlo jej k prodeji movitým investorům.
|
reklama |