Hodně se dnes mluví o tom, jak zemědělské velkopodniky a neprozíravé lesní hospodaření přispívají k vysušování krajiny, MŽP spustilo kampaň proti sekání trávníků. Jsem přesvědčen, že je zde ještě jeden podstatný faktor a tím je způsob mysliveckého hospodaření.

My, učitelé SŠ a ZŠ, chceme touto otevřenou výzvou vyjádřit jednoznačnou podporu našim studentům, kteří vyzvali vládu a zákonodárce k neodkladnému a aktivnímu přístupu ke globálním změnám klimatu. A tak jako desítky tisíc studentů po celém světě začali i oni na svůj požadavek upozorňovat opakujícími se pátečními stávkami (Fridays For Future).

Podle smlouvy o dílo, uzavřené v roce 2015 mezi Ministerstvem dopravy ČR jako objednatelem a společností „Sdružení D-O-L“ (Sweco Hydroprojekt a.s., Aquatis a.s. a řada subdodavatelů: E+Y, SUDOP PRAHA, Vysoké učení technické v Brně - AdMaS a Ekopontis) jako zhotovitelem studie proveditelnosti (SP) projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L), bylo objednatelem za 22,297 mil. Kč (bez DPH) vyžádáno mj. i podrobné rozpracování dopadů výstavby kanálu D-O-L na životní prostředí. Ve smlouvě se doslova uvádí: „Vysoká pozornost a míra podrobnosti je vyžadována ve vazbě D-O-L na životní prostředí“. Jak to však dopadlo s hodnocením dopadů na životní prostředí v samotné SP?

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Na úvod bych rád řekl, že vůbec nechci nikoho přesvědčovat, kterou konkrétní stranu má volit. Jediné, co bych byl rád, kdyby svůj názor k volbám přišlo vyjádřit co nejvíce lidí – právě v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu hraje Evropský parlament (EP) určitě pozitivní roli, v posledních deseti letech je výrazně progresivnější, než Evropská komise.

Evropa, kde stav životního prostředí monitorují samotné včely. To není příběh z fantasy filmu. To je start nové včelařské iniciativy, na které spolupracuju s Evropskou komisí.

V neděli 12. 5. 2019 odpoledne mi telefonuje mladý muž: „Dobrý den, byl jsem si zaběhat v lese za psím útulkem na Borských polích a napadl mě dravý pták. Nevím, co mám dělat, na hlavě mám několik drápanců a vůbec si to nedokážu vysvětlit.“ Domlouvám si s pánem místo setkání u psího útulku a téměř obratem vyrážím směr Plzeň - Borská pole.

Hrdličku divokou zná málokdo, a to navzdory skutečnosti, že Karel Hynek Mácha ji zmiňuje hned v úvodních verších svého Máje. Máchova hrdlička, jejíž „zval ku lásce hlas“, bývá většinou považována za mnohem známější hrdličku zahradní – jenže ta se na naše území začala šířit až víc než sto let po prvním vydání Máje.

Dotace do zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova tvoří zhruba 40 % evropského rozpočtu. Jen v České republice tak v období let 2014–2020 směřuje do zemědělství zhruba 216 miliard Kč. Roční příspěvek každého občana Evropské unie na tyto dotace činí 2 900 Kč. Dotace přitom podporují především průmyslové zemědělství, které devastuje krajinu, vyčerpává půdu a podporuje sucho, potvrdila to nová analýza zemědělských dotací a stavu půdy a krajiny. Ekologické organizace žádají změnu nastavení dotací a jasná pravidla pro zemědělce tak, aby při hospodaření chránili půdu, vodu a rozmanitost krajiny.

Současné odumírání lesních porostů je přisuzováno dlouhotrvajícímu suchu a šíření podkorního hmyzu. V souvislosti s tím se v médiích hovoří především o smrku, jehož problémy přerostly v celorepublikovou kůrovcovou kalamitu. Lavina zpráv o lesnicko-dřevařském sektoru neunikla ani nejvyšším politickým špičkám. Z tohoto důvodu se kůrovci stávají politickým tématem.