Zajímalo mne, jaký je vztah společnosti k ochraně a ochráncům přírody u našich sousedů v Německu. O odpověď jsem požádal dr. Michala Šípa, který v SRN žije a pracuje a je zároveň dobře obeznámen se situací v enviromentálním hnutí. Níže je ukázka z naší korespondence.

Ostravsko, Třinecko a Karvinsko už opět sužuje smog. Zpráva smutná a neradostná. Málokdo se ale nad ní už pozastaví, protože prakticky všem zevšedněla. Bohužel. Přitom je-li zákon o ochraně ovzduší bezzubý, měly by se hledat jiné možnosti, jak situaci pomoci řešit. Jednu z možností nabízí nevyužitý potenciál vozidel, jezdících na stlačený zemní plyn (CNG). V porovnání s ropnými látkami představuje spalování zemního plynu velmi čistý proces, neboť emisí CO2 je minimum. Nejde ale jen o CO2, protože emise výfukových plynů se skládají z dalších velmi nebezpečných složek působících na lidský organismus, některé jsou jedovaté či dokonce karcinogenní. Jedná se zejména o NOx a pevné částice, které jsou velkým problémem naftových motorů.

Časopis Profit se v článku „Spalovna Malešice už Pražany neděsí“ ze 16. ledna 2012 pokusil popsat složitý proces schvalování této spalovny. (Článek je zveřejněn i na webových stránkách časopisu - pozn. redakce.) V části pod názvem „Aktivisté, nebo žoldáci?“ se však o účasti Dětí Země a Greenpeace ČR při jejím povolování nelogicky dopustil nepřesností a šíření nepodložených tvrzení. Autor článku Robert Šimek totiž nekriticky převzal spekulativní nařčení časopisu Týden z 22. dubna 2002 v článku „Dobře zaplacené dobro“ od Patrika Kaizra.

Nárůst následků přírodních katastrof v posledních letech v celém světě je často dáván do souvislosti s dopady klimatické změny. Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) vydal nedávno zprávu „Řízení rizik extrémních jevů a katastrof za účelem adaptace na klimatickou změnu (SREX)“. Pro hledání možností snížení dopadů narůstajících přírodních a jiných katastrof a zejména strategií adaptací na klimatickou změnu uspořádal Francouzský národní výbor pro omezování následků katastrof AFPCN společně s UNESCO dne 12.12. 2011 v Paříži konferenci „Předpovězené katastrofy, současné katastrofy“.

Spotřebitelský časopis dTest nedávno otestoval tzv. prací koule a mýdlové ořechy. Je to věc záslužná a užitečná, zvlášť když si vezme na paškál něco tak okrajového, jako jsou alternativní prací prostředky. Je však škoda, že si dTest neodpustil jeden komentář, který pak převzala i Česká televize, totiž že testované prostředky jsou ekologické, ale neperou. Je to samozřejmě nesmysl. Pokud neperou, nejsou ekologické.

Vážený pane primátore,
velmi znepokojeni jsme zaznamenali změnu vyhlášky č. 39/1997 Sb. hlavního města Prahy O schůdnosti místních komunikací, která by měla platit od 1. 2. 2012. Nová úprava v nás vyvolává obavy nejen o zdraví a životy zvířat (domácích i volně žijících), ale i o stav životního prostředí a staveb v Praze.
Domníváme se, že dosavadní úprava byla zcela optimální a ani ta občasnému prosolení chodníků nezabránila.

Velmi uklidňujícím dojmem působily minulý týden zprávy o vedoucí pozici České republiky v indexu jaderné bezpečnosti. Mnohem méně uklidňující je skutečnost, že tyto zprávy byly výsledkem pouze špatné novinářské práce s původním materiálem.

Na Karlovarsku žije reliktní populace užovky stromové (asi 500 jedinců). Je to had teplomilný, jihoevropský, rozšířený především jižně od Alp a Karpat, ale na západě Evropy vystupující poměrně daleko k severu (až po Bretaň); k nám zasahuje východoevropská populace na jižní Moravu (najmě Podyjí). Před pár tisíci lety, v dobách tzv. holocénního klimatického optima, žily užovky stromové i v severní Evropě a po opětovném ochlazení se zase stáhly k jihu, zanechavše několik izolátů v Německu a u nás (i na dánském ostrově Sjælland se udržely až do 19. století). O původnosti těchto populací se pochybovalo („Aesculapův had“ mohl být úmyslně vysazován Římany i nějakými pošuky později), ale dnes víme, že jsou geneticky nejpříbuznější právě těm geograficky nejbližším populacím (cca 200 km), což je přesně to, co bychom očekávali, kdyby šlo o relikty přirozené.

Vážený pane Feřteku,
sousedský spor, šikana? Vše mělo svůj vývoj, jehož popis zde chybí.

Článek na serveru Ekolist.cz (pozn. red.: Vítězství ochránců zvířat: Od letoška se nesmí používat bateriové klece pro chov nosnic se obšírně věnuje zákazu chovu nosnic v tzv. neobohacených klecích, který platí od začátku letošního roku. Od 1. ledna musí být slepice v tzv. obohacených klecích, které jim poskytují větší komfort. Čeští chovatelé tento požadavek Evropské unie splnili.