Mám za to, že citovaný příspěvek (Vladimír Kočí: Který dopravní prostředek je ekologičtější pro osobní dopravu? Vlak rozhodně ne - pozn. red.) je v mnoha směrech nesolidní.

V tomto období, zřejmě spojeno s obdržením dotací na činnost Povodí Moravy, probíhají úpravy levého břehu řeky Bečvy v oblasti místní části Přerova, pod Kozlovicemi. Prakticky každý den můžeme sledovat a zvažovat (s rostoucími rozpaky), jakému účelu má sloužit jakési „zkulturnění“ břehu Bečvy do podoby vodního kanálu. Samozřejmě jsou lidé, kterým kanálový styl břehu řeky připadá pohledný a oku lahodící i když bez života. Skutečnost je ovšem taková, že díky tomuto „zkulturnění“ zůstane břeh ochuzen na dlouhou dobu o přirozené útočiště pro mnohé i chráněné živočichy (ledňáček říční) ale i chráněné rostliny, například vstavače, které zde každý rok na jaře rozkvétaly. Byl zlikvidován břehový porost a vytrhán i s kořenovým systémem zpevňujícím břehy.

Na jednoduché otázky je někdy složité najít jednoduchou odpověď. Příkladem může být prostá otázka, jaký dopravní prostředek je ekologičtější pro osobní dopravu. Leckoho může intuitivně napadnout, že nejekologičtější je vlak. Jak se ale ukázalo na konkrétním modelu, může tomu být právě naopak.

"Každý zákazník si může vybrat jakoukoliv barvu auta, jestliže to bude černá. " Henry Ford

Takřka neuvěřitelné se stalo skutečností: Klimaskeptici na základě vlastního výzkumu uznali existenci globálních změn klimatu. Je ovšem pravda, že se jednalo o seriózní vědce mezi klimaskeptiky, nikoliv o exponenty křižáckého tažení proti klimatologům a průmyslem placené lobbisty. Současně se objevila i prognóza, že do pěti let ztratíme možnost tyto změny zafixovat v rámci přijatelných parametrů, tj. stanou se nezastavitelnými a nevratnými. K tomu může dojít celkem snadno, protože navzdory řečem o snižování emisí skleníkových plynů závislost průmyslové civilizace na nejšpinavějším z fosilních zdrojů, uhlí, stále narůstá. A to bude zřejmě pokračovat tím spíše, že Mezinárodní agentura pro energii při zachování současných trendů prognózuje cenu ropy do roku 2015 na úrovni 150 dolarů za barel a v roce 2035 už na úrovni 212 dolarů za barel (letošní průměrná cena činí 102 dolarů za barel; v lednu 2003 se pohybovala kolem 30 dolarů). Současně s tím globální spotřeba energie nehledě na krizi neustále roste. Naše civilizace zkrátka zabředá stále hlouběji do problémů, které neumí řešit a neřeší.

V přípravě na nadcházející klimatickou konference v jihoafrickém Durhamu uveřejnila organizace Charlese prince z Walesu, další, v pořadí již pátou výzvu, ve které se špičky environmentálně gramotného businessu hlásí k cíli omezení velikosti antropogenní klimatické změny na 2 °C a k celé řadě preventivních i mitigačních opatření.

Uprostřed území mezi kopci Malá Mokrůvka, Mrtvý vrch a sídly Filipova Huť a Modrava leží jedna z nejdiskutovanějších oblastí Národního parku Šumava v současné době – Ptačí potok. Dostanete se sem buď z Filipovy Huti po žluté turistické značce nebo z Modravy po modré. Velká část lokality se nachází ve II. zóně ochrany přírody národního parku a není zde ani vymezeno území s omezeným vstupem. A přesto sem byl na některá místa vstup zakázán. Proč? Část oblasti byla uzavřená z důvodu těžby a následné asanace kůrovcem (lýkožroutem smrkovým) napadených stromů. Pojďme se tedy společně podívat, o jaký les se jedná…

V posledním roce se značně přiostřil vztah mezi místními obyvateli pražských čtvrtí Troje a Bohnic a mezi botanickou zahradou, jež leží mezi nimi. Zahrada místním lidem uzavřela v podstatě bez varování sedmnáct hektarů lesa a navazující stráně, kam byli zvyklí chodit. Na celý spor je možné nahlížet jako na spor místních s nějakou institucí působící v rámci celého města, ba v celostátním kontextu, ale také jako na exemplární příklad současného paradoxního vztahování se k přírodě.

Vážený pane starosto, poslanče a předsedo Výboru pro životní prostředí PSP ČR, pane Šťovíčku,
opravdu si myslíte, že povolit dovoz kalů z Ostravy bylo správné a že jste nemohl nic dělat, jen souhlasit? Jako předseda Výboru pro životní prostředí parlamentu České republiky a poslanec nemáte žádnou možnost? Na počátku září mi Váš asistent potvrdil, že jste o postoji rady kraje informován a že Vám to nevadí. Vylučuji tímto, že jste nevěděl nebo neznal co s tím, pak ale nejednáte v zájmu občanů. S Vaším souhlasem se rozběhl monstrózní obchod mezi firmami Geosan – Celio – Lafarge – Purum v hodnotě stovek milionů korun. Tyto firmy, jejichž majitelé nežijí v Litvínově a ani neplatí daně v Čechách, jsou pro Vás zjevně důležitější, než zdraví občanů a čistota životního prostředí.

Tak nám hospodářský výbor Sněmovny navrhl snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty o 2,50 Kč/l. Prý se tak omezí čerpací turistika, zvýší ježdění auty, prodej pohonných hmot a tím i příjmy veřejných rozpočtů. O podpoře ekologicky a urbanisticky silně závadné silniční dopravě se nechci podrobně rozepisovat, čtenáři Ekolistu to určitě znají. Snad i vědí, že nejde o první návrh tohoto druhu od předsedy hospodářského výboru poslance pana Urbana (ČSSD), jen ta čísla opět nějak nevychází. Počítejme se spotřebou pohonných hmot na úrovni roku 2010, byť skutečnost může být mírně odlišná.

Vážený pane premiére,
ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek má vážný problém. Nedokázal vysvětlit původ 16,4 miliónu korun, které získala jeho šedesátiletá matka Jindřiška Kocourková za prodej dluhopisů neznámého původu prostřednictvím Key Investment. Jednou z uvažovaných variant je souvislost původu dluhopisů s funkcí Martina Kocourka jako předsedy dozorčí rady ČEZu v inkriminované době.