Pár případů, kdy někdo zneužíval ekologické kauzy k prosazování vlastních zájmů a obtěžování okolí, bych během uplynulých dvaceti let našel, ale jsou spíš výjimečné. Místní aktivisté mi přijdou jako mimořádně mírní a konstruktivní. Přesto jeden čerstvý případ, kdy se někdo ohání zelenými argumenty, ale ve skutečnosti jen šikanuje sousedy, nabízím k debatě. A k tomu otázku. Je únosné, aby tomu ostatní neziskovky přihlížely a tvářily se, že se jich to netýká?

Věkově starší si možná vzpomenout na starou karikaturu. Usnesení významné mezinárodní konference zní: „Příští významná mezinárodní konference se bude konat za rok v Tokiu a pít se na ní bude šampaňské.“ Stručně řečeno, karikaturista si nebral servítky. Nejinak lze hodnotit výsledky světové konference o klimatických změnách v dánské Kodani v roce 2009, v mexickém Cancunu v roce 2010 a nejnověji i v Jihoafrickém Durbanu v prosinci 2011.

Návštěvníka klimatické konference OSN v jihoafrickém Durbanu na první pohled upoutá silný důraz na sociální aspekty změny klimatu, důsledky tohoto globálního problému zejména pro ty nejchudších a respekt k lidským právům při hledání odpovídajících řešení. Afrika představuje nejohroženější kontinent: chronická chudoba a hlad, hrozba častějších povodní, či dlouhých období sucha, nedostatečné kapacity se účinně přizpůsobit negativním dopadům změny klimatu.

Již před více než dvaceti lety začaly první diskuse o možnosti vyhlášení Národního parku Jeseníky (NP Jeseníky). V posledních dvou letech tato diskuse nabývá na intenzitě. My, níže podepsaní zástupci odborné přírodovědné obce, vítáme, že Ministerstvo životního prostředí zřídilo k záměru NP Jeseníky pracovní skupinu, vede v této věci podrobná jednání a zpracovává konkrétní podklady. Zároveň oceňujeme veřejnou iniciativu místních obyvatel podporující vznik národního parku.

Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,
se zájmem sledujeme sestavování rozpočtu města Plzně na rok 2012 i problémy s financováním stěžejních záměrů města (projekty Evropského města kultury – divadlo, galerie, centrum Světovar; projekt seniorského domu Slovany, obchvat města, relaxační centrum Štruncovy sady aj.). V této situaci oceňujeme návrh Sokolovské uhelné a.s.k likvidaci komunálního odpadu v tamější plynárně přednesený generálním ředitelem Ing. Štěpánkem dne 26.10.2011, kterým by naše město
ušetřilo několik miliard korun na stavbu spalovny v Chotíkově. Tento oboustranně výhodný návrh kromě úspory investičních prostředků významně redukuje i místní dopravní zátěž (plzeňský komunální odpad by se do Sokolova vozil stejnými vlaky, které dovezly ze Sokolova do Plzně uhlí).

Výběrové řízení na komplexní ekologickou zakázku, která se v médiích běžně označuje jako „ekotendr“, se chýlí ke konci. Známe již cenové nabídky uchazečů, ministr financí Miroslav Kalousek však vládě nedoporučí přijetí ani té nejnižší. Konečné rozhodnutí je na vládě, ta má možnost celý tendr zrušit. Ekologické škody ale stát zlikvidovat musí.

Populace Moravskoslezského kraje (MSK) představuje cca jeden milion obyvatel, proto lze hovořit o celospolečenském problému. Zátěž znečištěným ovzduším je ve srovnání s jinými částmi ČR (po odečtení zatížení z dopravy a lokálních topenišť) více působena emisemi z těžkého průmyslu a je patrně nejhorší v EU. Výsledky hodnocení vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví prokázaly, že největší riziko představují jemné prachové částice (PM2.5) a na ně vázané polycyklické aromatické uhlovodíky, včetně karcinogenního benzo[a]pyrenu. Důsledkem je zvýšená nemocnost dýchacích cest dětí, zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění i zvýšení úmrtnosti. Vzhledem k dlouhodobé zátěži populace je nutné předpokládat též mezigenerační přenos poškození genetického materiálu a tím i další ovlivnění vývoje dětí v příštích generacích. Výsledky studia astmatu bronchiale u dětí v Ostravě-Bartovicích proti kontrolní populaci v Prachaticích prokazují rozdílnou etiologii této nemoci u dětí z Ostravy (rozdílná deregulace genů) a lze předpokládat i nepříznivé ovlivnění vývoje reprodukce.

Úvodem bych rád poznamenal, že Ministerstvo životního prostředí přijalo rozhodnutí o ukončení tohoto projektu s uspokojením a jistou mírou zadostiučinění. Náš úřad měl od samého počátku k tzv. ekotendru řadu výhrad, které se zdaleka netýkaly pouze jeho ceny.

V současné době došlo ke dvěma událostem, které velmi silně nutí k zamyšlení nad tím, jak vybudovat opravdu ekologickou energetiku. Jednou z nich je dlouhodobá inverze, která zasáhla velkou část Evropy a druhou pak je poslední zpráva Evropské agentury pro životní prostředí EEA (European Enviroment Agency).

O starých ekologických zátěžích i „ekotendru” už toho bylo napsáno velmi mnoho. Pro bych se omezila jen na vlastní reflexi celé věci.