Oslavy 80. výročí Zoo Praha jsou nejen příležitostí připomenout si uplynulá léta a desetiletí, ale také se podívat do budoucnosti. Vcelku pochopitelně největší zájem budí stavební plány, jejichž realizací je koneckonců podmíněna i možnost chovat další zajímavé druhy zvířat.

Nejdříve je asi důležité si připomenout proporce přírodní katastrofy a té jaderné, která byla jejím důsledkem.

Kapsko, jižní cíp Afriky, patří k těm místům na Zemi, kde příchod člověka způsobil výrazný úbytek velkých zvířat (zde jde opravdu o „příchod bílého muže“, ale to je náhoda – v jiných částech světa megafauna reagovala rychlým vymřením i na příchod Maorů, Malgašů, a dokonce i – proboha! – hodných indiánů žijících, jak známo, v harmonii s prostředím a omlouvajícím se ulovené zvěři, že ji ulovili). V nejjižnější Africe zmizeli lvi, antilopy modré, zebry kvagy i zebry Burchellovy, namále měli nosorožci, pakoně běloocasí i buvolci. V jednom případě se blíží náprava: The Quagga Project už po čtvrt století usiluje o vzkříšení kvagy, podivné hnědé zebry s bílýma nohama a s pruhovaným krkem a hlavou, která vymřela kolem roku 1880.

Havárie, která vlivem březnového zemětřesení a následné cunami nastala v jaderné elektrárně Fukušima I, bude mít velký vliv na vývoj energetiky nejen v Japonsku. A určitě se dotkne zvláště jaderných zdrojů. Chtěl bych prezentovat některá fakta a také mé názory na možný budoucí vývoj v této oblasti. Můj příspěvek se bude věnovat změnám v pohledu na jadernou energetiku v různých zemích.

Dalo se čekat, že – stejně jako po tragédii v Černobylu – nám začne projaderná mašinérie vysvětlovat, že se vlastně nic nestalo.

V Brně na Staňkově ul. 14 se u základní školy zanedlouho otevře nová mateřská školka. Poptávka po místech ve školkách je prý značná, a proto radnice Brno - Královo Pole vyšla maminkám vstříc. Tak napsala v úvodníku Královopolských listů č. 9/2011 místostarostka Andrea Pazderová současně s výčitkou na adresu opozice, natřásající si "politická peříčka" obstrukcemi při výstavbě školek ke škodě všem.

Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem v záležitosti neřešení starých ekologických zátěží, které už řadu let ohrožují životní prostředí v mnoha lokalitách České republiky a zdraví tisíců obyvatel. Dle dostupných informací, které se objevují v médiích, je pravděpodobné, že nebude vybrán vítěz tzv. ekologické superzakázky, jejímž obsahem má být sanace mnoha lokalit zamořených před rokem 1989. Tato státní zakázka byla vypsána před téměř třemi lety, v prosinci roku 2008.

Uběhlo šest měsíců od chvíle, kdy postupně explodovaly tři bloky jaderné elektrárny Fukušima. Co znamenají následky nehody pro obyvatele v okolí, pro Japonsko a pro celý svět?

Při obraně stromů na Šumavě letos o prázdninách se opět v médiích a mezi lidmi přetřásalo, že tito obránci „odevšad“ a jejich ideoví podporovatelé neberou ohled na názory a život místních občanů. A to přesto, že Národní park Šumava přece jenom nepatří jen a jen místním. Takže prý se „cizinci“ o „našince“ vůbec nezajímali.

Ivan Brezina ve svém článku o blokádě kácení v NP Šumava nazývá tento počin „bojovkou“, avšak jakousi hru, postavenou na demagogických tvrzeních a značně vratkých argumentech (nelze-li zde hovořit spíše o absenci argumentů), rozehrává sám. Jeho argumentační styl je natolik nízký, že by za jiných okolností bylo lépe zmíněný článek ignorovat, ale zveřejní-li ho kromě Ekolistu i jeden z nejčtenějších českých deníků (LN, 30.8.), je na čase reagovat. Podívejme se tedy blíže na některá Brezinou uváděná „fakta“.