Na průměrném plácku za domem se rozmanitost ptačích druhů příliš nemění, na velkém krajinném měřítku dokonce narůstá, globálně pak diverzita klesá. To jsou nesrovnalosti, které se pokusil vysvětlit François Leroy z týmu Petra Keila z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Učinil tak pomocí jedinečných třicetiletých údajů o ptačích populacích v ČR.

V pondělí v 9 hodin 22 minut se štěchovická přečerpávací elektrárna po tříměsíční odstávce vrátila do plného provozu. Na začátku byl povel specialisty z centrálního dispečinku vodních elektráren řídícího celou energetickou část Vltavské kaskády - a pak už se do obou větví 582metrového přivaděče přečerpávací elektrárny Štěchovice II začne z horní nádrže na kopci Homole valit 27 kubíků vody za vteřinu.

Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Ta má za cíl zajistit ucelenou ochranu unikátních přírodních a krajinných hodnot tohoto významného regionu. Území se svojí rozlohou 1200 km2 bude největší CHKO v České republice.

Albufera de Mallorca je přírodní park rozkládající se na půl druhém tisíci hektaru na severovýchodním pobřeží ostrova Mallorca, kde bylo zmapováno na 3000 druhů. Pro ornitology je to povinná zastávka na zdejší dovolené, pro ostatní vhodný odpočinek od pláží a turistického shonu.

V případě nepovolených staveb okolo nádrže Nové Mlýny u jihomoravské obce Přítluky se stavební úřad dostal podle zjištění veřejného ochránce práv do patové situace.

Odpověď na otázku, kdo nebo co mohlo za vyhynutí mamutů a dalších druhů velkých savců se hledá po desetiletí. Byla to změna klimatu, nebo lovící lidé? Vědci z Aarhuské univerzity se po prostudování více než 300 předchozích vědeckých článků přiklání k druhé možnosti.

Ve středu 17. července 2024 došlo v městské části Praha 17 k odebrání pěti vlků ze soukromého nelegálního chovu. Vlci žili na malé předzahrádce řadového domu v naprosto nevyhovujících podmínkách a bez příslušných veterinárních povolení.

Nová studie dnes publikovaná v časopise Nature Climate Change odhaluje, že pouhé navýšení výsadby stromů v Evropě nebude stačit k účinnému boji proti změně klimatu a zachování kontinentálního pozemního uhlíkového rezervoáru. Vědci z Rakouského výzkumného centra pro lesy (BFW) a spoluautoři z mnoha zemí EU, včetně týmu vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, zdůrazňují klíčovou roli „asistované migrace“ – výběru nejvhodnějšího zdroje osiva lesních dřevin nejlépe přizpůsobeného budoucím klimatickým podmínkám.

Mnoho studií se zabývá vlivem klimatických změn na lesní požáry. Nová studie UC Riverside si položila opačnou otázku: Jaký vliv mají velké požáry na klima?

Pískovny jsou domovem řady ohrožených živočichů a rostlin. Jejich rekultivace mohou přírodě pomoci, nebo vzácné obyvatele pískovny naopak zlikvidovat. Objev svižníka písčinného, vzácného brouka v pískovně Cep II na Třeboňsku ukazuje, že pískovna byla rekultivována citlivě a s ohledem na přírodu.