Protože většinu zásadních argumentů proti rozšíření těžby v CHKO Český kras a proti velice mizerné dokumentaci firmy Ekoaudit jsem již napsal ve dvou předchozích příspěvcích, budu reagovat velmi stručně.

Přelom tisíciletí zastihl planetu v narůstajícím napětí rozdílů životních podmínek mezi menší skupinou civilizace, která žije ve "vyspělých zemích" a zbylou populací.Čtvrtina lidí, soustředěná v průmyslových zemích, spotřebovává 4/5 veškeré energie, největší díl ze světových zásob kovů a paliv. Výrazný rozdíl je ve spotřebě potravin, zvláště pokud jde o výrobky náročné na zdroje. Vyspělé komunikační technologie a zkracování vzdáleností staví tyto rozdíly do otevřeného kontrastu. Nedostatek vedoucí až ke katastrofálním existenčním situacím v zrcadle vysokého spotřebního standartu přerůstá až v dojem civilizační arogance.

Nepřesná citace výroků - vybírání části vět zpochybňuje udílení Zelené perly 1999 za antiekologický výrok, které pořádají Děti Země současně s udílením Ropáka.

Jezdíme často vlakem nejen z Ruzyně do centra (na Masarykovo nádraží je to nejrychlejší a nejpříjemnější spojení), ale také z Ruzyně do Kladna. Patříme tedy k těm, kterým rychlodráha v navrhovaném pojetí mnoho nepřinese. Za nejhorší řešení bych považoval variantu, kdy se spojům z letiště dá možnost zajíždět do centra a vlakům od Rakovníka a Kladna se cesta ukončí v Dejvicích! Samozřejmě zásahy do cenných zelených ploch považuji vždy za bezohledné a několik ušetřených minut nenahradí poškození například Libockého rybníka, Stromovky atd...

Vzhledem k tomu, že světová krize v hospodaření s vodou se stále prohlubuje, je cílem haagské konference na vysoké úrovni konečně začít tento problém vážně řešit. Ale chápou vůbec experti a politici, v čem toto řešení spočívá? Náš technologický um není odpovědí - naopak může věci ještě zhoršit. To, co potřebujeme, je vrátit se k přírodě a porozumět souvislostem mezi nedostatkem vody a poškozováním životního prostředí ze strany člověka.

Smršť havárií, jejichž důsledkem bylo katastrofální znečištění mořského pobřeží tří kontinentů ropnými látkami, znovu navodilo otázku, zda dělá ropný průmysl dost pro to, aby zajistil bezpečnost převozu svých produktů, a otázku jak dlouho ještě bude veřejnost tolerovat tento přístup "uklidit a pokračovat dál".

Na problematiku těžby koněpruského ložiska existují dva pohledy. Jeden je dlouhodobý a jaksi filozoficky hlubší a ten říká, že dochází k postupné likvidaci korálového útesu, který vznikal jako světové unikum před čtyřmi sty miliony let a již nikdy ho nikdo a nic nevrátí. Pak je jednoznačné, že co největší zpomalení těžby je cílem, který upřednostníme před sebelepší rekultivací a plánovaný geologický park se nám jeví stejně přirozenou krajinou jako Disneyland.

Vzhledem k tvrzení pana Štingla v příspěvku " Nezaujaté vyjádření pana Sommra ke své vlastní dokumentaci? " jsem nucen prohlásit, že nepatřím mezi autory dokumentace E.I.A na těžbu v lomu Čertovy schody - západ. Tuto skutečnost si lze jednoduše ověřit na str. 1 a 2 dokumentace, kde jsou vyjmenováni všichni zúčastnění.

Přestože za dvě hodiny odjíždím na týdenní dovolenou, nemohu si odpustit alespoň krátkou reakci na článek Ivana Sommra "Proč Děti Země brání Velkolomu Čertovy schody ukončit těžbu v lomu západ?"

Podle tiskové zprávy Dětí Země ze 17.2.2000 je studie, popisující vliv těžby Velkolomu Čertovy schody Západ na životní prostředí (tzv. dokumentace EIA) naprosto nedostatečná. Měl jsem možnost sledovat, jak dokumentace vznikala a nemyslím si, že by byla zcela špatná. Vlastně mi stanovisko Dětí Země připadá jako hlas z jiného světa.