Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopisu ministru zemědělství Marku Výbornému vyjádřili výrazné znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky.

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých. Netrhali tedy kávové třešně na plantážích, ale sbírali hovínka těchto cibetkovitých šelmiček s nestrávenými kávovými zrny. A znáte to. Určitě se hned špitalo, že „cibetková káva“ je vlastně lepší než ta obyčejná. Pak už zbývalo, aby celou věc někdo obchodně a hlavně marketingově uchopil a nejvzácnější – tudíž i nejdražší – káva označovaná kopi luwak se mohla vydat na tažení světem.

Myslivec a rybář v jedné osobě Jaroslav Hronek zachránil dospělou samici orla mořského.

Milí sousedé, dnes je třeba probrat bobry. Dostávám e-maily s fotkami a výzvami, abychom na bobry nějak zareagovali.

Vlašimská záchranná stanice nedávno přijala orla mořského, který byl vážně postřelen někde v okolí Pacova. Případ vyšetřuje policie.

Komunitní energetika představuje inovativní přístup k výrobě a sdílení energie. Princip spočívá v tom, že skupina občanů nebo obec se rozhodne investovat do vlastního zdroje energie, například fotovoltaických panelů, a vyprodukovat elektřinu pro vlastní potřebu. Co činí tento model zajímavým, je možnost sdílení vyrobené energie mezi členy komunity, a to dokonce i s využitím distribuční sítě.

Česká společnost ornitologická dostala dopis, ve kterém pisatelé píší o nevhodnosti a nebezpečnosti budek pro ptáky, které se prodávají v e-shopu ČSO Zelená domácnost. Zde je odpověď ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka.

Před dvěma lety začal ruský vojenský útok na Ukrajině a my v Evropě jsme si konečně uvědomili, že z mnoha důvodů není dobré ani bezpečné být závislí na dovozu ruských fosilních paliv. Nabízelo se řešení: stopnout dovoz ruského plynu, uhlí i ropy a co nejrychleji je nahradit pokud možno bezemisními, evropskými zdroji paliv. Část europoslanců ale varovala, že to nejde ve všech případech ze dne na den. Teď máme příležitost, jak v klidu prosadit koncepční systémovou změnu, díky které se do budoucna vyhneme podobným krizím.

Českou krajinu bez stromů – alejí, hájků, remízků – si snad neumíme a určitě ani nechceme představit. Nejde totiž zdaleka jen o estetiku. Krajina bez stromů by v době klimatické změny byla extrémně zranitelná. Vzrostlé stromy pomáhají zadržovat a zasakovat vodu, mírní riziko sucha, tlumí poryvy větru, podporují biodiverzitu. Podobné benefity přináší i ve městech a obcích, kde především ve formě uličních stromořadí pomáhají stínit a chladit veřejný prostor v době stále častějších vln horka. Bez stromů by naše města, tak jak je známe, byla jen stěží obyvatelná.

V Astaně bylo předminulý týden setrvale pod nulou. Na tom však příliš nezáleželo, protože skoro celý náš čtyřdenní pobyt jsme tam strávili na schůzkách a jednáních.