Je známou skutečností, že dosavadní běžný způsob nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je neudržitelný. Byly proto podniknuty změny v legislativě, takže nejhorší řešení – neprodlené odvádění veškerých dešťových vod z povrchů rovnou do řek – není u nových či rekonstruovaných objektů až na výjimky legální. Také dotační program Dešťovka se snaží motivovat k co nejekologičtějšímu nakládání s dešťovou vodou. Dostát požadavkům legislativy je bezesporu finančně a někdy i technicky náročné. My vám však v tomto článku chceme na reálných příkladech ukázat, že to jde a že výsledek má často i jiný přínos, než jen ten ekologický. V tomto prvním díle se zaměříme zejména na využívání dešťové vody, retenční nádrže a protipovodňovou ochranu.

Čína letos pěkně zamotala hlavu evropským odpadářům. Zakázala dovoz směsných plastů. Odpadové firmy a města si teď lámou hlavu, jak se svými plastovými odpady naložit. Praha má svou spalovnu komunálních odpadů, a nabízí se otázka, zda by nebylo lepší plastové odpady posílat do ní, aby pomohly při pálení směsného odpadu. Má tedy v Praze smysl třídit plasty?

Každý Čech podle Českého statistického úřadu předloni zkonzumoval průměrně 249 vajec. Čechům stále víc záleží na původu vajec a snaží se vyhýbat těm z velkochovů. Informuje o tom projekt Z farmy domů, který se specializuje na prodej produktů od českých farmářů. Cílem projektu je zamezit plýtvání potravinami a naučit spotřebitele zodpovědnému přístupu k potravinám.

Život ve městě je mnohem příjemnější, když je v něm dostatek zeleně a vody. I u nás existuje řada realizací, které vodu a zeleň do měst navrací. Některé zajímavé z nich jsme vybrali.

Jak se vyrovnáváme s nepříjemnými vzpomínkami? Jednoduše: zapomínáme na ně. A podle psychologů a marketérů Ohijské státní univerzity (OSU) na stejném principu vylučujeme z naší paměti informace o výrobcích, jejichž původ je neetický. Prostě zapomeneme, že jsme to o nich věděli. O výzkumu nevědomé ignorace se píše na stránkách OSU.

Česko si jako každá bohatá země užívá výdobytků spotřební společnosti. Někteří lidé ale začínají být citliví na její negativní projevy. Třeba na přemíru zbytečných obalů a odpadů z nich. Zde je přehled webů, kde lze hledat inspiraci.

Rašelinné pánve pokrývají 2 % souše a snadno bychom je tak mohli považovat za nevyčerpatelný zdroj kvalitního zahradnického substrátu. Chyba lávky. Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.

K tomu, abyste prověřili svůj pozemek, nepotřebujete statisíce. Ke zjištěním, jestli je pozemek neúrodnou planinou, nebo spíš potenciální rajskou zahradou, postačí obyčejný rýč, trocha důvtipu a pár informací. Ty můžete načerpat z videa, ve kterém Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy popisuje jednotlivé kroky tzv. rýčové zkoušky.

Každý den je nějaký den. Dnes je světový den vody. A každý už tisíckrát slyšel, že se člověk nemá koupat, ale sprchovat. Tak ale pozor, jedno koupání může být lepší než dlouhá sprcha.

V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i odpad, který do nich nepatří. K nejčastějším omylům při recyklaci patří třídění papírových plat od vajec, krabic od pizzy nebo papírových kapesníčků. Pražanům dokážou pořádně zamotat hlavu i produkty ze specifických materiálů, mezi které se řadí polystyren, tlakové obaly od sprejů, zrcadla nebo vysloužilé pneumatiky. Následující manuál Pražských služeb napoví, jak se vyvarovat nejčastějších přehmatů.