Před Vánoci roku 1931, krátce po otevření Zoo Praha, napsaly Lidové noviny, že její ředitel prof. Jiří Janda se bude na Štědrý den postit, aby uviděl zlaté prasátko. „Jak je uvidí, chytí je hned a zavře do zoologické zahrady,“ žertovaly. „Už má pro ně připravenou klec.“

Tak jsme se jako Společnost pro trvale udržitelný život sešli dne 3. prosince 2024 se spřátelenými organizacemi na půdě Střediska Organizace spojených národů (OSN), abychom se poinformovali o 29. Světové klimatické konferenci COP 29, která se konala ve dnech 11. – 24. listopadu 2024 v ázerbájdžánském Baku. Totiž, velká média o COP 29 informovala zcela nedostatečně. Možná jsme se sešli si i trochu poplakat, protože konference COP 29 opět a nepřekvapivě nesplnila naše očekávání.

Peníze, které státy vybírají za emisní povolenky, se musí použít na ochranu klimatu, výstavbu OZE, podporu dekarbonizace průmyslu, adaptace a podporu zranitelných domácností. Část povolenek financuje Inovační fond – z něj se platí podpora na hledání průlomových technologií pro dekarbonizaci sektorů, kde je to zatím těžké. Ocel, chemie, cement, keramika, sklo – to všechno je průmysl s hojným zastoupením v ČR. Takže je to fond jako stvořený pro nás a máme v něm hodně projektů, že? Akorát že vůbec.

Včera skončil stanovený termín pro zasílání vyjádření k hodnocení dopadů na životní prostředí záměru firmy ČEZ „Nový jaderný zdroj SMR v lokalitě Temelín“ v procesu EIA, který vede Ministerstvo životního prostředí. Předložené podklady hovoří o jaderném bloku s jedním nebo dvěma reaktory o celkovém výkonu do 500 MWe, není vůbec jasné, jaká z technologií se posuzuje, přičemž vývoj žádné ještě nebyl dokončen. Calla ve svém vyjádření z těchto důvodů požádala, aby Ministerstvo životního prostředí proces hodnocení záměru zastavilo.

Odpovědná vláda, skutečně odpovědná vláda, se rozhoduje na základě odborných podkladů, a ne jednostranných informací, nikoliv posudků ze zdrojů, které sledují sjednání výhody pro jednu skupinu producentů čehokoliv, na úkor těch ostatních.

V kauze nelegálních trampských kempů a staveb v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, se objevil zásadní zvrat. Co bylo některými považováno za výmysly novináře Ivana Breziny, se nyní ukazuje jako naopak přesný popis situace.

Houbový řízek nebo květákový karbanátek si nejspíš už brzy v restauracích neobjednáte. Ministerstvo zemědělství zveřejnilo plánovanou novelu vyhlášky o požadavcích na maso a masné výrobky, která by zakázala označení jako burger, řízek, párek, klobása nebo steak používat v souvislosti s nemasitými pokrmy. Vyhláška tak může znamenat konec těchto tradičních a zavedených pojmenování rostlinných jídel.

Když měl 1. prosince 1994, tedy přesně před třiceti lety, nově nastupující pražský primátor za ODS Jan Koukal vyčíst „čtyři základní oblasti, které ovlivňují každodenní život každého občana města pražského“, hned na prvním místě „naprosto samozřejmě“ uvedl, že „lidé potřebují dýchat, tudíž se budeme zabývat životním prostředím“. Potřeba ochrany životního prostředí tehdy v Praze nebyla výhradní záležitostí ochranářských spolků, neziskových organizací a menšinových politických stran, ba právě naopak. Všechny relevantní strany politického spektra se předháněly v tom, kdo se nabídne s lepším řešením ekologických problémů.

Založení Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) je nerozlučně spjaté s osobností Josefa Vavrouška. Již před rokem 1989 se Josef aktivně zapojoval do práce v různých iniciativách, především se koncem 80. let aktivně účastnil práce Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV a později v roce 1989 spoluzaložil Kruh nezávislé inteligence.

Vláda Petra Fialy při svém nástupu prohlásila, že bude pracovat na tom, aby desetina zemědělské půdy do roku 2030 aktivně chránila opylovače a biodiverzitu – měly vznikat meze, větrolamy a úhory.