Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Dana Balcarová: Hájí vláda ČR v kauze Turów naše právo na kvalitní životní prostředí?13.2.2020
Dne 7.2.2020 jsem kritizovala ministra životního prostředí Richarda Brabce, protože k Evropské komisi (EK) nepodal oficiální stížnost kvůli polskému plánu na rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Ministr mi odpověděl ve svém vyjádření pro média ze dne 10.2.2020.
Ondřej Bačík: Pohádky a nepravdy vedení Správy CHKO o situaci v Jeseníkách13.2.2020
Jako předseda Společnosti přátel Jeseníků, z. s. (SPJ) reaguji na článek vedoucích představitelů Správy CHKO Jeseníky a AOPK – Michala Servuse a Tomáše Růžičky ze dne 30. 1. 2020. Sepsali pohádku o tom, že Správa CHKO Jeseníky za vážnou situaci v našich horách nemůže. Článek bohužel nemá s realitou moc společného a obsahuje nepravdivé a zavádějící informace.
Arthur F. Sniegon: Včely – nedobrovolné spojenkyně afrických slonů12.2.2020
Když procházíte africkou savanou a buší a jdete po stopách slonů, nezřídka se stane, že místo na živého narazíte na slona mrtvého. Pytlácká epidemie, která kulminovala v roce 2011 (během něhož mělo 77 % nalezených sloních mršin na svědomí právě pytláctví pro slonovinu) není stále zažehnána a na většině míst Afriky jsou sloni v ohrožení.
Ivan Horáček: Netopýři a epidemie koronavirů11.2.2020
Epidemie nebezpečného respiračního onemocnění způsobeného virem 2019-nCoV v čínském Wu-chanu a obavy z pandemického šíření této nákazy obrátilo pozornost veřejnosti k problematice koronavirů a rizik spojených s netopýry, představujícími jednu z výchozích hostitelských skupin těchto virů. S ohledem na poněkud zmatečné mediální informace o tomto předmětu, a narůstající obavy veřejnosti z kontaktu s netopýry, pokládáme za potřebné k tomuto tématu připojit několik vysvětlujících poznámek.
Lukáš Hrábek: Proč je pro nás v Česku tak těžké pochopit, o čem je německá Energiewende10.2.2020
Když jsme se s ředitelem německé pobočky Greenpeace Martinem Kaiserem při jeho nedávné návštěvě České republiky bavili o energetice a jejím vývoji v Německu a Česku a srovnávali jejich společné rysy či naprosté odlišnosti, říkal jsem si, že bude těžké tak odlišný rámec, v němž se Německo pohybuje, vysvětlit lidem tady v Česku. A naopak pro Němce jsou nepochopitelné některé věci, které se děly či dějí tady. Přestože spolu ty dva státy sousedí, z mnoha důvodů jde o hodně rozdílné světy.
Dana Balcarová: Obce přicházejí o miliony za skládkování, nový zákon jejich problém zatím neřeší5.2.2020
Na Výboru životního prostředí Poslanecké sněmovny se včera pod mou záštitou konal kulatý stůl s názvem „Přichází stát i obce o miliony za ukládání odpadu na skládky?“. Tématem odpadů a potažmo skládkováním se Piráti dlouhodobě zabývají. Podnětem k uspořádání kulatého stolu byla především dlouhodobá nečinnost Ministerstva životního prostředí, ušlý zisk obcí z provozování skládek a újma na životním prostředí. Debata se věnovala též odpadové legislativě navržené vládou, která se však zatím jeví jako nedostatečná, a navíc zásadně zpožďuje provedení nutných změn.
Beno Trávníček: Kdo by měl učit děti pokoře k přírodě?5.2.2020
Hodně se toho řeklo i napsalo o aktuální problematice ochrany klimatu a životního prostředí. Dovolte mi veřejnou otázku. Je vůbec možné dosáhnout jakéhokoli významného zlepšení stavu řekněme biosféry bez plošného a výrazného nárůstu míry osobní pokory? Pokud zní odpověď, že nikoli, jak se tedy k téhle neformální pokoře k přírodě (tj. základu našeho bytí) dopracovat?
Jiří Hlavenka: Jde to i bez záplavy automobilů ve městech?5.2.2020
Někdy se hodí navštívit blízké země, aby se člověku rozsvítilo. Strávil jsem teď pár dní v Eindhovenu a okolí a jestli něco člověka udeří do očí na první pohled, je to doprava. Proto jsem se na ni při zkoumání víc zaměřil. Eindhoven je populačně zhruba na polovině Brna. Nádraží prochází středem města (to je jistě překvapení jako Brno, že), a denně jím projde a projede podle městských statistik 100 000 cestujících. To je násobek čísel brněnského hlaváku - u polovičního města.
|
komentáře nejnovější nejčtenějšíreklama |