Pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj je toho třeba dělat podstatně více. Bez koordinované pomoci a velkých finančních injekcí to ale nepůjde. Já sama jsem ze severní Moravy. Za to, aby měl zbytek republiky dostatek tepla a elektřiny, platily naše kraje po mnoho desetiletí vysokou cenu. A dodnes platí, i když je těžba v útlumu.

Mám pro vás příklad myslím povedené revitalizace potoka. Než se k ní dostaneme, je důležité říct si širší kontext. Vyhrňte si rukávy, udělejte si čaj, jdeme na potoky.

Bájný olgoj chorchoj býval ohromnou záhadou. To již neplatí, pravdu o něm známe. Nyní se dokonce na zvíře, které bylo jeho předobrazem, můžete přijít podívat.

Výrobcem daná šestiletá záruční doba na jaderné palivo využívané v reaktorech Záporožské jaderné elektrárny má brzy vypršet. Co to znamená?

Díky článku na Ekonews a od Martina Patočková jsem se dozvěděl o připomínkách Hospodářská komora České republiky k vládnímu dokumentu „Politika ochrany klimatu“. Hospodářská komora ČR v nich zpochybňuje vědecký konsenzus o vlivu člověka a emisí CO2 na globální oteplování.

Občanský výbor úspěšné evropské občanské iniciativy Konec doby klecové v pondělí 18. března zahájil právní kroky proti Evropské komisi, která nesplnila svůj převratný závazek, že zakáže klecové chovy.

Vážený pane ministře,
dne 4. října loňského roku jsme se na Vás obrátili dopisem s podněty k přípravě novely zákona o lesích. Dodnes jsme neobdrželi odpověď.

MŽP tvoří novou politiku krajiny, a já vedu skupinu odborníků, kteří se zabývají zemědělskou krajinou. Na začátek jsme si (osm lidí) dali domácí úkol na půl strany formulovat největší problémy zemědělské krajiny. Tak já jsem to zformuloval následovně:

Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopisu ministru zemědělství Marku Výbornému vyjádřili výrazné znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky.

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých. Netrhali tedy kávové třešně na plantážích, ale sbírali hovínka těchto cibetkovitých šelmiček s nestrávenými kávovými zrny. A znáte to. Určitě se hned špitalo, že „cibetková káva“ je vlastně lepší než ta obyčejná. Pak už zbývalo, aby celou věc někdo obchodně a hlavně marketingově uchopil a nejvzácnější – tudíž i nejdražší – káva označovaná kopi luwak se mohla vydat na tažení světem.