Aktuální data ukazují, že ze všech 30 zemí, kde každý rok probíhá měření mezinárodního výzkumného programu ICP Forest, je zdravotní stav stromů dlouhodobě nejhorší v České republice a Francii. České národní statistiky to potvrzují a ukazují, že výrazným poškozením trpí téměř čtyři z každých pěti českých jehličnanů. Kampaň Zachraňme lesy žádá změnu lesního zákona, který by vedl k ozdravění našich lesů.

Podle IPCC se až 0,9°C ohřívání planety “ukrylo” do oxidu siřičitého (SO2), emitovaného spalováním fosilních paliv. Co to znamená “ukrylo”?

Tisíce podpisů pod protest proti zavedení tzv. pozitivních seznamů povolených chovaných zvířat, společných pro všechny členské státy Evropské unie, získali od začátku června organizátoři podpisové akce STOP POZITIVNÍM SEZNAMŮM, která odmítá drastické omezení zájmových chovů exotických i domácích zvířat na území EU. Otázkou vzniku takového celounijního seznamu se již vážně zabývá Evropská komise, která vypsala výběrové řízení na agenturu, jež pro ni zpracuje studii vhodnosti a potřebnosti takového seznamu napříč všemi členskými státy Unie. Národní pozitivní seznamy zvířat již zavedlo osm států EU.

Slova uvedená v nadpisu čteme zejména v letním období stále častěji. Kromě budov, aut a hal hoří často pole, louky, křoviny, lesy, prostě krajina. Narostl počet požárů v krajině? Nikoliv. Počet požárů v krajině je podle všeho mnohem menší než v minulosti. Co ale zásadně narostlo, jsou rozměry některých požárů v krajině. Závažnost části současných požárů je proti minulosti i o několik řádů vyšší. Celková bilance požárů v krajině je také mnohem horší.

Tedy – živá ryba se napíchne na háček a její mrskání a chaotické plavání přiláká predátora (sumce, štiku, candáta). Napichování jakéhokoliv obratlovce by sice podle zákona mělo být týrání zvířat, rybáři však mají výjimku a je to tedy legální (i když po nějakou dobu nebylo).

Možná jste už někdy slyšeli průpovídku, že v lese prší dvakrát. Koho zastihla při houbařské vycházce nečekaná silnější přeháňka, tomu to není třeba vysvětlovat. Logika velí schovat se pod vysoký, košatý strom, v naději, že pod ním nezmoknete. A pak, i když obloha je už bez mráčku, kapky propadávají stále. A co teprve, když náhle zafouká – to bývá někdy pořádná sprška!

S aktivním zájmem sleduji nedávný vývoj připravované novely LEX OZE II. Návrh se nyní soustředí spíše na aktivního zákazníka (nakupujícího, který ví, co poptává, a cíleně žádá konkrétní produkt) než na společenství, a tak přináší určité změny.

Ministerstvo životního prostředí vyslyšelo léta trvající výzvy laické i odborné veřejnosti k ochraně vzácné přírody na Soutoku Moravy a Dyje. Tzv. Moravská Amazonie by se tedy měla dočkat regulérní ochrany dle naší legislativy, jak je tomu u jiných cenných území v České republice.

Tento rok to není v České republice tolik vidět, ale po světě padají teplotní rekordy jako mouchy. Velmi znepokojivé věci se dějí jak při severním Atlantiku, v Antarktidě, ale i v dalších částech světa. Červenec 2023 se pravděpodobně stal nejteplejším měsícem v historii instrumentálních měření a je o 1,5 °C teplejší oproti předindustriálnímu průměru. V reálném životě pochopitelně rozdíl o stupeň sotva poznáme. Proč se tedy oteplení „o pouhý stupeň“ tolik řeší?

S obavami jsem sledovala vývoj České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za působení ředitele Erika Geusse. Destrukce CITES týmu, selhání při havárii na Bečvě a další kauzy byly důsledkem pštrosího řízení ČIŽP ve smyslu „strč hlavu do písku, on to někdo za tebe vyřeší a možná po tobě už příště nebudou nic chtít“. Dříve vysoce odborný centrálně řízený kontrolní úřad s celorepublikovou působností se zkušenými odborníky postupně měkl, schopní lidé byli odejiti, či odcházeli nebo na inspekci vyhlíželi lepší časy, aniž by plně mohli projevit svoje schopnosti.