V uplynulých týdnech rezonovala médii emotivní sdělení o dění v pastevní rezervaci Milovice (obr. 1). Tento text je snahou vnést do diskuze chybějící informace, bez nichž je těžké se v tématu zorientovat.

Pokud mají lidé popsat svoje ideální bydlení, většina z nás zmíní něco jako „u lesa“ nebo „aby bylo blízko do přírody“. Přítomnost čisté přírody nebo aspoň pěkného městského parku vnímáme subjektivně jako něco, co zvyšuje kvalitu života i hodnotu samotného bydlení. Jenže zdání může klamat a i když se nám na první pohled zdá okolní příroda fajn, realita může být ve skutečnosti o dost jiná. Nedávno jsme v Evropském parlamentu projednali změnu, která to pomůže řešit.

Měnící se klima přináší i do našich zeměpisných šířek extrémy, na které jsme dříve nebyli zvyklí. Podle vědců z Akademie věd a České zemědělské univerzity lze i u nás sledovat zvyšující se úmrtnost vlivem vysokých teplot. Jejich výzkum z loňského roku uvádí, že vliv horka na počet úmrtí se v průběhu poslední dekády oproti předchozímu období zdvojnásobil.

Dovolím si svůj pohled na to, co se odehrálo minulou středu na plénu v Evropském parlamentu, kde lehká většina poslanců poslala do trialogu (vyjednávání mezi Parlamentem, Radou a Komisí) návrh "Nature restoration law" (NRL). Ten by měl vést unijní země k větší ochraně biodiverzity a přírody.

V roce 2018 prohlásili představitelé vedení Prahy, že vysází za osm let milion stromů. Bývalý primátor se vytahoval s koncem volebního období, jak se sází ve městě, i ve vnějším prstenci kolem města. A přitom se dbá na druhově pestrou skladbu a vhodný výběr stromů pro lepší odolnost vůči klimatickým změnám a kůrovci. Od začátku jeho mandátu prý vysadili 507 787 stromů. Ovšem většinu nechal magistrát vysadit v parcích, lesoparcích a okolí Prahy.

Prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek odeslali v souvislosti s aktuálním projednáváním Konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně společný otevřený dopis všem poslancům. AK ČR i ASZ ČR zásadně nesouhlasí s návrhem změn zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Tyto změny podle vládního návrhu znamenají výrazné navýšení daně z věcí nemovitých pro novou kategorii „zemědělské pozemky“ (orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, trvalý travní porost) a především faktické daňové zatížení zemědělských podnikatelů.

Evropský parlament a rada projednávají návrh nového nařízení o obalech a obalových odpadech, které má stanovit nové cíle pro budoucnost evropského obalového průmyslu. Český průmysl vlnité lepenky tyto cíle podporuje, ale nedávné pozměňovací návrhy vytvářejí znepokojivý precedens. Navrhované změny by měly za následek značné navýšení množství opakovaně použitelných obalů, což by výrazně zvýšilo množství plastů na trhu, a to v době, kdy společnost stále více usiluje o snižování objemu používaných plastů. Do roku 2030 by v důsledku těchto změn mohl objem vyrobených plastových obalů stoupnout až o 4 miliony tun.

Téma záchranných stanic jsem už jednou načala, a jak je vidět, je to stále téma k velké diskusi, což jsem si opět potvrdila z textu Davida Čípa, jehož práce si velmi vážím, v Ekolistu. I mě totiž zaujaly argumenty Tomáše Grima, ale spíš proto, že zapadají do toho, co jsem zmínila před časem, tedy ekonomikou fungování záchranných stanic.

Aneb co přizpůsobit vyhlášku aktuálním podmínkám, anebo radši ne?

Vážení ministři a poslanci Evropského parlamentu,
my, přírodovědecké ústavy z Evropy, se na vás obracíme s žádostí, abyste prokázali vedoucí úlohu ve prospěch přírody tím, že budete chránit a obnovovat ekosystémy našeho kontinentu ve prospěch všech.