Říká se, že nejlevnější energie je ta, která se nemusí vyrobit, tedy energie uspořená. V případě budov je to v praxi o něco složitější, protože opatření, která přinášejí významnější úsporu energie, rozhodně nejsou zadarmo. U většiny objektů nicméně stále platí, že největší část nákladů v průběhu jejich životního cyklu tvoří náklady na provoz, respektive energii nutnou k jejich vytápění či chlazení. Investice do nižší energetické náročnosti tedy vždy stojí přinejmenším za zvážení. To se týká jak renovací starších budov, tak standardů pro novou výstavbu.

Nestátní vlastníci lesů prostřednictvím Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) předložili ministrovi financí zásadní připomínky k „Návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů“ (tzv. konsolidační balíček), které se týkají úprav daně z nemovitých věcí. Ohrazují se proti uplatňování místního koeficientu a nově navrhovanému inflačnímu koeficientu u hospodářských lesů, které považují za neproporcionální a nespravedlivé. Principiálně správné je podle SVOL hospodářské lesy od daně z nemovitých věcí do budoucna zcela osvobodit.

Novela energetického zákona LEX OZE II byla původně navržena s cílem podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zvýšit tak podíl zelených technologií v naší energetické infrastruktuře. Měla přinést stabilnější a předvídatelnější podmínky pro investory v oblasti obnovitelných zdrojů energie, což by přispělo k ekologické a udržitelné budoucnosti naší země. Nicméně v nedávných návrzích se objevují změny, které s sebou pravděpodobně přinesou i nežádoucí dopady.

Program rozvoje venkova (PRV) z předchozího Strategického plánu SZP 2014-2020 upřednostňoval vyplácení investičních dotací velkým agroholdingům na úkor malých podniků (až do cca 2000 ha u zemědělských podniků) a středních podniků. Asociace soukromého zemědělství (ASZ ČR) proto v novém Strategickém plánu 2023-2027 usilovala a usiluje o spravedlivější nastavení těchto dotací.

V poslední době se rozšířila i v odborném tisku taková "nadějná hypotéza", že planetu před zvyšováním koncentrací CO2 v atmosféře zachrání mohutné vysazování lesů.

Když se Evropa spolu se Spojenými státy v roce 2021 postavila do čela globální výzvy ke snížení emisí metanu (Global Methane Pledge), vzbudilo to v mnoha lidech velká očekávání. Metan je po oxidu uhličitém (CO2) druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem, od začátku průmyslové revoluce způsobil oteplení planety o 0,5 °C. V krátkodobém horizontu je 86krát silnější v oteplování ovzduší ve srovnání se stejným množstvím oxidu uhličitého. Zároveň se relativně rychle rozpadá, v atmosféře vydrží zhruba 12 let. Mezinárodní energetická agentura IEA uvádí, že snížení emisí metanu souvisejících s lidskou činností o 50 % během příštích 30 let by mohlo do roku 2050 zmírnit globální změny teploty o 0,2 °C, což je významný krok k udržení nárůstu teploty okolo 1,5 °C.

Příklad sídel na dolním toku Labe ukazuje, že chvályhodná snaha chránit je před následky záplav může vést k neakceptovatelným důsledkům. Společně s ministerstvem životního prostředí a dalšími partnery proto chystám úpravy, které obcím v záplavových zónách.

Václav Smil říká, že bychom měli jíst méně masa, ukazatel HDP se mu příčí a je odpůrce SUV. Že to na základě jeho aktuálních vystoupení v českých médiích nezní věrohodně?

Po třech a půl letech "budování" klima-energo politiky mi tehdejší mafiánský náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček, který brzdil spolu s dalšími klimatickou politiku Prahy celé volební období, před cca rokem potvrdil mé tehdejší obavy, že se tomu věnuje pouze pětičlenný tým. Pět lidí včetně šéfa týmu a markeťáka.

Metoda umělé predace je dlouhodobě diskutované téma a čas od času se objeví nějaký nápad, jak ji zapracovat do regulačních metod populací zdivočelých holubů domácích v městské aglomeraci. Coby milovníci veškerého ptactva jsme rozhodně pro podporu hnízdění dravců ve městech, poněvadž to s námi lidmi rovněž nemají a v minulosti neměli vůbec jednoduché.