Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030 zní jako téma velmi důležitě. Přece jen je to dokument, který schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Schvalování v roce 2021 sice provázela přestřelka tehdejší koalicí s opozicí, která upozorňovala na konkrétní nedostatky plánu, a i když se poměry ve vedení pražského magistrátu změnily a koalice přeskládala, je Klimaplán provázen problémy. Protahuje se třeba přestavba bioplynové stanice, kterou Praha v loňském roce koupila za bezmála 160 miliónů korun. Tendr na její přestavbu musel být z administrativních důvodů zrušen a bude třeba vypsat nový, pokud ovšem Praha získá evropské dotace. Přestavba bioplynky přijde totiž na dalších 100 miliónů a bude se čekat na ni nejméně rok.

Jako sedlák si myslím, že se Evropa řítí hlavou proti zdi a vzpamatovává se vždy, až když si o tu zeď rozbije ústa. U elektřiny vzala konečně na milost jadernou energetiku, u spalovacích motorů se začalo alespoň diskutovat, ale bohužel ještě není všem ideologickým nesmyslům konec.

S velkou obavou informuje, že dnes, 12. dubna, přesáhne Česko moment, kdy poptávka obyvatel ČR po přírodních zdrojích překročí kapacitu, kterou je naše země schopna v tomto roce obnovit.

V několika krajích České republiky je plánována výstavba tzv. zařízení na energetické využívání odpadu (zkráceně ZEVO). V Jihočeském kraji jsou plánována hned tři taková zařízení na energetické využívání odpadu – v Českých Budějovicích (plánovaná kapacita 160 000 tun odpadu/rok), v Písku (plánovaná kapacita 50 000 tun odpadu/rok) a v Plané nad Lužnicí (plánovaná kapacita 40 000 – 70 000 tun odpadu/rok).

Ve středu 29. března 2023 Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) začal projednávat první klimatické stížnosti, které k němu byly podány. Konkrétně proběhlo veřejné slyšení v případech Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a ostatní proti Švýcarsku a Carême proti Francii. Velký senát se ještě bude zabývat třetí klimatickou stížností, případem Duarte Agostinho a ostatní proti Portugalsku a dalším 32 státům, které je vedeno i proti České republice (veřejné slyšení se očekává po letních prázdninách). V těchto třech případech se Evropský soud pro lidská práva vůbec poprvé vyjádří k otázce lidských práv a změny klimatu a toto rozhodnutí se pravděpodobně promítne nejen do rozhodování o dalších stížnostech, ale i do rozhodování vnitrostátních soudů.

Česká republika se může chlubit aktivitami na poli (posílení) ústavní ochrany vody, resp. práva na vodu. Od roku 2019 bylo předloženo již 5 návrhů v této oblasti odůvodněných již viditelnými, ale také dále očekávanými dopady změny klimatu. Poslední návrh, tentokrát z dílny Ministerstva životního prostředí, byl zpřístupněn k připomínkám v listopadu minulého roku. Vzhledem k uplatněným zásadním kritickým připomínkám je třeba klást si otázku, zda je žádoucí dále této oblasti věnovat pozornost (a hradit náklady s přípravou legislativního návrhu spojené), resp. zda je cílem předloženého návrhu pouze splnění úkolu politického zadání - programového prohlášení vlády nebo zda lze skutečně v případě schválení návrhu očekávat reálné zlepšení ochrany vody v praxi.

Byla jednou jedna vesnice, říkejme jí třeba Kocourkov. Kocourkov je malá obec na kopci, jakých je u nás tisíce. Dost tam fouká, a tak si pár starých lidí vzpomnělo, že kdysi byly podél silnic velké stromy a ty fungovaly jako větrolam.

Jedním z nejvýznamnějších zářičů, se kterými se můžeme setkat v přírodě, je radon. Proto byste měli byste vědět o vysoké úrovni radonu v některých částech České republiky.

Za Svaz průmyslu a dopravy ČR jsme novelizaci zákona o vodách připomínkovali. Návrh úpravy, která ukládá povinnost provádět kontinuální měření zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek v místě vypouštění odpadních vod do vod povrchových, bude podle nás v praxi problematicky proveditelný.

Do obnovy porostů vložily v posledních třech letech Lesy České republiky 4,1 miliardu korun. Na 57 tisících hektarech jsme vysadili 250 milionů sazenic více než 50 druhů dřevin, a kde je to možné, podporujeme přirozenou obnovu lesů. Zejména mladé porosty ale vážně poškozuje přemnožená zvěř. Od letošního roku proto měníme v některých svých honitbách myslivecký režim, abychom vypěstovali zdravé lesy se zvěří, která je nebude nadměrně poškozovat.