Klimatická změna se odehrává před našima očima doslova každý den a dostává do pohybu statisíce lidí. Jen loni narostl počet uprchlíků v Evropě o 64 %, a to vyjma lidí utíkajících před válkou na Ukrajině. Miliony klimatických uprchlíků, kteří dle odborných odhadů přijdou do roku 2050, zastihnou Evropu nejspíš nepřipravenou, zatím pro ně nemá ani legální status.

EU chce v rámci směrnice o energetické náročnosti budov motivovat členské státy, aby výrazně zrychlily tempo renovací budov. Aktuálně schválený dokument zatím ale pouze vyjadřuje stanovisko Evropského parlamentu, které se výrazně liší od pozice členských států, jejichž hlas zastupuje Rada EU. Žádné nové povinnosti pro majitele nemovitostí nejsou dojednány. Smysl směrnice a tím i vzkaz pro vlády členských zemí je ale už teď jasný: zrychlit tempo renovací budov a podpořit ho poradenstvím, nízkoúročenými půjčkami, informační kampaní a dalšími nástroji.

Velký rozruch vzbudil středeční protestní pochod za zklidnění dopravy v pražských ulicích. Jde v tomto měsíci již o šestý protest svolaný tento měsíc hnutím Poslední generace. Tentokrát se sešlo přes devadesát lidí, kteří po vzoru dalších evropských měst žádají omezení rychlosti. V průběhu se připojovali další a finální počet účastníků byl zhruba sto. Podle těchto lidí povede snížení rychlosti k nižšímu množství aut v ulicích a větší bezpečnosti pro obyvatele Prahy.

Poslanci dnes, v pátek 24. března, schválili ve třetím čtení novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů. Hlasovali i o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Dva z nich se zásadně týkaly práv všech občanů, resp. jejich práva vyjádřit se v procesu povolování staveb v případě, že mají dopady na přírodu a krajinu.

Aktuální diskuse spojená s novelou zákona o myslivosti odkrývá řadu složitých otázek, které s péčí o volně žijící živočichy označované jako zvěř souvisejí. Populace zvěře nejsou neměnné, nezajímají je hranice našich pozemků a péče o ně je složitou a odpovědnou činností, která má řadu pravidel a parametrů. Na jedné straně by měla zohledňovat prostorovou a kvalitativní strukturu ekosystémů v krajině, na straně druhé by měla zohlednit vlastnické vztahy, protože ať chceme nebo ne, stále se jedná o objekt lidské péče v člověkem silně pozměněné a aktivně využívané krajině.

Větší spolupráce mezi vládou, výrobci a provozovateli dopravy může z vodíku učinit rozhodující součást řešení pro celosvětové dosažení nulových emisí skleníkových plynů.

Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů.

Dnes je Světový den vody. A venku má dnes být 18 °C, přestože je teprve 22. března. Jak to souvisí?

Zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES), který se právě schvaluje, zřejmě umožní i kácení dřevin bez uložení náhradní výsadby. Pokud úředníci nerozhodnou včas. Bude se na něj totiž vztahovat tzv. fikce souhlasu bez podmínek, pokud jej orgán životního prostředí nevydá v zákonné lhůtě (to se může stát opomenutím „v návalu práce“ i záměrně). To by nemělo zaniknout v diskuzi, která se vede kolem nového stavebního zákona a jednotného environmentálního stanoviska. Připomeňme, že JES má urychlit povolování staveb tím, že bude zahrnovat v zásadě všechna dosavadní závazná stanoviska a povolení podle zákona o ochraně přírody a krajiny (s výjimkou záměrů ve zvláště chráněných územích, EVL nebo ptačích oblastech), zákona o ochraně ZPF, lesního zákona, vodního zákona, zákona o ochraně ovzduší, popřípadě i dalších zákonů z oblasti životního prostředí.

Od ledna 2023 sousedé a spolky na Malé straně upozorňují na vážné ohrožení nádherného památného stromu ve Velké strahovské zahradě. Tento památný strom je nejmohutnějším jasanem v ČR a jeho stáří se odhaduje na 250 let. Se svojí výškou 35 metrů je už na první pohled důležitou biologickou, krajinotvornou, ekologickou a v neposlední řadě historickou i kulturní dominantou Petřína a okolí Strahovského kláštera a Pražského hradu. Hodnotu tohoto výjimečného stromu odhaduje dendrolog na více než 8,5 milionu korun.