Zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES), který se právě schvaluje, zřejmě umožní i kácení dřevin bez uložení náhradní výsadby. Pokud úředníci nerozhodnou včas. Bude se na něj totiž vztahovat tzv. fikce souhlasu bez podmínek, pokud jej orgán životního prostředí nevydá v zákonné lhůtě (to se může stát opomenutím „v návalu práce“ i záměrně). To by nemělo zaniknout v diskuzi, která se vede kolem nového stavebního zákona a jednotného environmentálního stanoviska. Připomeňme, že JES má urychlit povolování staveb tím, že bude zahrnovat v zásadě všechna dosavadní závazná stanoviska a povolení podle zákona o ochraně přírody a krajiny (s výjimkou záměrů ve zvláště chráněných územích, EVL nebo ptačích oblastech), zákona o ochraně ZPF, lesního zákona, vodního zákona, zákona o ochraně ovzduší, popřípadě i dalších zákonů z oblasti životního prostředí.

Od ledna 2023 sousedé a spolky na Malé straně upozorňují na vážné ohrožení nádherného památného stromu ve Velké strahovské zahradě. Tento památný strom je nejmohutnějším jasanem v ČR a jeho stáří se odhaduje na 250 let. Se svojí výškou 35 metrů je už na první pohled důležitou biologickou, krajinotvornou, ekologickou a v neposlední řadě historickou i kulturní dominantou Petřína a okolí Strahovského kláštera a Pražského hradu. Hodnotu tohoto výjimečného stromu odhaduje dendrolog na více než 8,5 milionu korun.

Vážení přátelé,
lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Jak uvádí zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let. Klimatická časovaná bomba tiká.

Závazný dokument pražského magistrátu má hodně bodů, které vedou k jedinému cíli. Vylepšit stávající nelichotivou situaci v oblasti životního prostředí. Ovšem ne vždy se daří dostat do souladu zájmy nás politiků, kteří máme vytvářet podmínky pro životní prostředí, se zájmy vlastníků pozemků.

Minimální výměra honiteb je jedním ze zásadních témat, diskutovaných v rámci projednávání novely Zákona o myslivosti. Republikový výbor České lesnické společnosti, z. s. zastává postoj pro zachování stávající minimální výměry 500 ha. Toto stanovisko je založeno na prakticky i vědecky ověřených faktech a nijak nesouvisí se zájmy jednotlivců či lobbistických skupin. Úvodem je nutné konstatovat, že ani současná minimální výměra honiteb dle nejnovějších vědeckých poznatků zcela nerespektuje biologické nároky většiny druhů spárkaté zvěře, žijící na našem území.

Evropský trh s elektřinou je dobrá věc. Umožňuje totiž relativně snadno sehnat elektřinu v situaci, kdy se v domácí výrobě elektřiny něco pokazí. A takové případy máme v Evropě za loňský rok hned dva.

Mezinárodní organizace Compassion in World Farming a Eurogroup for Animals vyzývají k zamítnutí plánů na otevření prvního komerčního velkochovu chobotnic na světě. Důvodem je získání plánů na výstavbu, které odhalily kruté zacházení se zvířaty a ničení životního prostředí.

V úvodu mého pojednání podotýkám, že nejsem členem žádného sdružení vlastníků, ani zemědělské asociace a ani žádné myslivecké jednoty. Myslivost provozuji od roku 1967 a mysliveckého hospodáře dělám od roku 1971 doposud.

Česká republika se dlouhodobě potýká s nárůstem početnosti spárkaté zvěře, který se projevuje negativními dopady na lesní ekosystémy, zemědělské plodiny a další pozemky v krajině. Na tento trvale neudržitelný stav reaguje Ministerstvo zemědělství připravovanou novelou zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Novela v projednávané podobě předkládá především řešení redukce populací volně žijících kopytníků a následně i snížení škod způsobovaných zvěří pomocí nástrojů plánování minimální výše lovu v honitbách na základě míry poškození lesa.

Nedávno jsem se ptala dcery, co by si přála k svátku. Její odpověď mne zaskočila: „Pastelky, ale aby malovaly!“