Dovoluji si zde uvést pár poznámek ohledně připravované novely zákona o myslivosti, jehož změna je dlouhodobým tématem. Nicméně mne k tomuto přivedlo přečtení článku Novela zákona o myslivosti má zavést plány lovu podle míry poškození lesů na stránkách Silvarium.cz, kde jsou z mého pohledu vysokými úředníky Ministerstva zemědělství uváděny úmyslné nepravdy, nebo to svědčí o jejich nekompetentnosti.

20. února 2023 zrušil Nejvyšší správní soud zásadní části prvního českého klimatického rozsudku a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. V tomto komentáři vysvětlíme, s jakými právními argumenty původního rozhodnutí Nejvyšší správní soud nesouhlasil a proč, zdůrazníme, že zrušení prvoinstančního rozhodnutí neznamená, že česká ministerstva konají ve věci klimatu dostatečně, a nastíníme, jaký vývoj v této kauze můžeme dále očekávat.

Před pár dny jsme si s manželkou v e-shopu objednali pánvičku a tuto posléze i obdrželi. Naprosto běžná záležitost, snad až na to, že předmět, který manželka přinesla z výdejny, jako pánvička moc nevypadal. Spíš připomínal igelitem silně zafačovanou tenisovou raketu.

Hluk v životním prostředí představuje v Evropě i v České republice jeden z hlavních zdravotních problémů. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že dlouhodobá expozice hluku ve venkovním prostředí v Evropě každoročně způsobí 12 000 předčasných úmrtí a přispěje ke 48 000 nových případů ischemické choroby srdeční. Dále se uvádí, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž k chronickému značnému narušení spánku. Podle výsledků z hlukových map, které Česká republika vytváří a reportuje do EEA na základě požadavků Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku, je vystaveno ve dne nadlimitnímu hluku 1,7 milionu lidí a 1 milion lidí v noci. Limity pro hluk jsou založeny na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale jsou i předmětem politických rozhodnutí, která zohledňují jejich dosažitelnost. O to se právě vede spor.

MŽP a MZe v pondělí oznámily, že bude opět povoleno trávení hrabošů na polích rodenticidem (přípravkem na hubení hlodavců) STUTOX. Na rozdíl od situace v roce 2019 bude na Moravě povolena jen aplikace do nor (bohužel s možností výjimek), aby plošným rozmetáním nebyly zabíjeni jiní živočichové.

Dne 27. února 2023 uplynula 60denní lhůta pro vypořádání námitek podaných k Záměru na projednání vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Žádná z křivoklátských obcí však v zákonem definované lhůtě svou námitku vypořádanou neobdržela.

Starostky a starostové 31 dotčených měst a obcí ze čtyř lokalit - Březového potoka v Pošumaví, (Čertova) Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Janochu na Českobudějovicku, se dozvěděli z dopisu ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že úřad v pondělí požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na jejich katastrech. Stalo se tak i přesto, že vládní „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ teprve doputoval k projednání do Parlamentu. Nejsou tak zajištěna slibovaná práva obcí a ani dílčí zlepšení v těchto řízeních o stanovení průzkumných území tak vůbec nebudou moci být v praxi využita.

V noci před naším odjezdem z Chalchgolu na východě Mongolska klesla noční teplota na –45 °C, a když jsme ráno chtěli natankovat, nešlo to. Čerpadlo u cisterny s naftou bylo zamrzlé. Měli jsme naštěstí dost paliva na přejezd do sousedního okresu, kde při dopoledních –34 °C již načerpat šlo.

Průběh letošní teplé a vlhké zimy předznamenal nárůst rozmnožení polních hrabošů a s ním i spojené riziko škod na zemědělských kulturách. Za několik posledních týdnů počty aktivních nor přepočtených na hektar plochy narostly v některých lokalitách podle informací ÚKZÚZ i podle zpráv od našich členů o stovky procent a stále rostou a mohou se přesunout v kalamitu ne nepodobnou té v roce 2019. Je proto třeba, aby o situaci jednaly včas také státní orgány a ministerstvo a byly připravení na vydání mimořádného rostlinolékařského opatření k aplikaci rodenticidu v zasažených místech.

V komentáři Jiřího Jakla Spalovny odpadů – energetická zařízení byla Arnika, spolu s několika dalšími environmentálními organizacemi, označena kvůli svému negativnímu pohledu na neustále rostoucí počet spaloven v ČR za alibisty, nepřihlížející k odpadovým statistikám. Jakl a jeho organizace Zvonečník naopak vyzývá k systémové podpoře spaloven. Podívejme se tedy na to, proč by tato podpora byla škodlivá.