Zvykli jsme si vnímat přírodní katastrofy – povodně, kůrovcové kalamity či velké požáry – jako něco mimořádného, co se vymyká přirozenému chodu věcí. Stejně na nás zapůsobil požár v Národním parku České Švýcarsko v létě 2022. Díky zprávě kolektivu autorů „Jaké faktory ovlivnily vznik šíření požáru v NP České Švýcarsko?“ dnes můžeme zasadit loňský požár do souvislostí.

Návrh na vyhlášení národního parku Křivoklátsko dlouhodobě vyvolává řadu emocionálních odmítavých stanovisek. Pojďme se podívat racionálně, z čeho návrh vychází a kam směřuje, ať si může každý čtenář udělat svůj vlastní názor.

Názvem příspěvku narážím na sportovní rybáře, kteří poměrně často zanechávají u vody přetržené rybářské vlasce či šňůry i s háčky a olůvky. Vlasce zůstávají zavěšeny v korunách stromů, v keřích nebo leží v bylinném porostu na březích a samozřejmě i v samotné vodě.

Je cenné, že alespoň s odstupem můžeme vést diskusi o požáru v Národním parku České Švýcarsko založenou více na datech a méně na bezprostředních emocích. Studie 17 autorů na svých 113 stranách popisuje příčiny požáru, a především pak srovnává scénáře šíření ohně.

Evropský parlament podpořil nová pravidla pro efektivní nakládání s odpadem. Vnáší transparentnost do mezinárodního vývozu odpadů a skládkování a lépe chrání před potenciálními negativními dopady na zdraví i životní prostředí. Díky otevřeným datům také bude snazší vyhodnotit, jestli má vyvážený odpad nějaký potenciál pro druhotné využití surovin.

S pokusem převrátit realitu naruby přišli včera zástupci části zemědělců a vlastníků lesů. Ve svém stále agresivnějším legislativním boji za uzavřené soukromé honitby a neomezené soukromé právo lovu špatně skrývaném za boj proti škodám zvěří navrhli změnu zákonné definice myslivosti. Ta se z nástroje péče o národní bohatství má stát nástrojem plnění jejich zájmů.

V současné době je více než 50 % kultivované zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, cca 25 % je ohroženo větrnou erozí. Přes 500 tisíc ha zemědělské půdy je již značně poškozeno, půdy jsou z poloviny utužené, s nízkou biologickou aktivitou a mají problémy s nedostatkem organické hmoty, případně okyselováním a v menší míře s kontaminací….. No, zdá se, že můžeme říci, že horší už to být nemůže. Může. Je tu ještě jeden degradační faktor, který je ze všech nejhorší. Zábor půdy.

V poslední době přitáhl velkou mediální pozornost požár v Národním parku České Švýcarsko (NPČŠ). V evropském měřítku není něco takového ničím výjimečným: jen v roce 2022 vypukly v Evropě lesní požáry na zhruba 860 tisících hektarů. Ani v Česku či bývalém Československu nebyly v minulosti požáry tohoto rozsahu žádnou výjimkou: tak třeba rozsahem totožný lesní požár vznikl v roce 1992 v Záhorské nížině nedaleko Malacek v bývalém Československu. Ani samotný Národní park (NP) České Švýcarsko se v minulosti požárům nevyhnul: podle údajů z dostupné lesnické evidence bylo mezi lety 1982–2014 zaznamenáno na území dnešního NPČŠ celkem 86 požárových událostí, které celkově zasáhly plochu 35,6 ha. Proč tedy tolik humbuku kolem požáru letošního?

Leden, začátek sezony řezu ovocných stromů. Jako sadař prožívám tohle období rozporuplně. Mám radost, když vidím, jak mladé stromy zareagovaly na péči z minulých let. Avšak není nouze ani o frustraci.

Před deseti lety sehrál Karel Poborský fotbalový zápas, na který žádný z jeho účastníků ani diváků nikdy nezapomene. Tento zápas proběhl v zapadlém kamerunském městečku Somalomo a Karel v něm první poločas odehrál za mužstvo Deux-Zéro a druhý za Lycée de Somalomo. Právě tímto zápasem započal v lednu 2013 náš projekt Toulavý autobus.