Zemědělská krajina po sklizni se u nás zasypává chemií namísto podmítnutí a prokypření. Tahle věc se dělá kvůli úspoře asi pětistovky na hektar. Hektar je pěkný kousek země, 100x100 metrů je například plocha velkého náměstí (Václavák, naše největší, má čtyři hektary). Pojďme chvilku počítat: hektar je schopen u nejvýnosnějších plodin vyplodit 20 miliónů kalorií ročně, člověk se sedavým zaměstnáním či senior potřebuje denně 2000 kalorií. ROČNÍ produkce hektaru je tak schopna čistě nutričně zasytit 30 let života člověka - za tu dobu člověk utratí průměrně za potraviny a nealko nápoje 1 milión Kč. (Samozřejmě ke zdravému životu potřebujeme i jiné látky než jen kalorie).

"Podzimní pastorále" strnišť desikovaných totálními herbicidy je bohužel opět zde. Je to zlozvyk "moderního" zemědělství, které si tím usnadňuje práci a "šetří peníze". Přitom je to zcela zbytná operace, která se dá nahradit klasickými postupy, jak popisuje velmi pěkně Martin Lička - "nejprve zapravením podrůstků (nebo meziplodiny) pomocí diskového podmítače, pak následuje cca 7-10 dní pauza, kdy dojde k zavadnutí rostlin, následuje prokypření dlátovým kypřicem a následuje setí (pšenice).

Ředitel NP České Švýcarsko je odvolán k 30.9. Důvody uváděné pro jeho odvolání jsou špatné krizové řízení během požáru a dlouhodobá nedostatečná komunikace s obcemi. Souhlasím s tím, že je klíčové, aby mezi správou NP a obcemi byl vzájemný soulad a spolupráce. Je ale otázkou, jestli odvolání ředitele správy vztahy skutečně zlepší. Navíc, politický tlak na správy všech národních parků byl vždycky obrovský, České Švýcarsko nevyjímaje, ať už jde o otázku splavnění Labe nebo různé pohledy na hospodaření v lesích národního parku. Budu se paní ministryně ptát na podrobnosti všech důvodů k odvolání.

V pondělí protestovala v Náchodě skupina farmářů z Broumovska za možnost odstřelu vlků. Také my vnímáme škody na hospodářských zvířatech jako problém. Rozumíme tomu, že mimo jiné snižují tyto konflikty i míru tolerance některých lidí vůči vlkům. Občasný odstřel vlků, který někteří farmáři navrhují, ale patří mezi nejméně účinné metody ochrany stád.

Řada domácností i firem v současné době uvažuje o pořízení fotovoltaické elektrárny (FVE). Zájem o FVE je obrovský a potvrzují to také čísla – podle Solární asociace bylo v Česku v první polovině letošního roku instalováno 9 354 solárních elektráren, tedy takřka dvakrát tolik než za stejné období loni. Z pozice prezidentky Asociace komunitní energetiky ČR bych se ráda podělila o několik rad, kterých je dobré se při výběru FVE držet.

Vážená paní, vážený pane, jako platforma organizací sdružených v Klimatické koalici bychom chtěli vyjádřit naše znepokojení nad konferencí s názvem Green Deal Summit konanou 26. 9. 2022, na jejímž průběhu se podílíte. Největší byznysovou konferenci v Česku o Green Dealu totiž považujeme za jednu z nejhorších ukázek greenwashingu. Už samotný výběr partnerů je jedním z důvodů, proč výstupy z konference nelze brát příliš vážně.

V úterý 20. září uplynou dva roky od dosud nevyšetřené obrovské otravy řeky Bečvy. Chemikálie z dosud neznámého zdroje otrávily 40 km řeky a usmrtily nejméně 40 tun ryb, což představuje zhruba 100 tisíc kusů ryb. Neuvěřitelně zpackané vyšetřování, kdy nebyly včas odebrány vzorky z kanálů ústících do řeky, má za následek, že viník dosud nebyl odhalen. A bohužel, pokud se sám nepřizná, je vysoce pravděpodobné, že nalezen již nikdy nebude.

Takovou otázku položili divákům na Slovensku v televizním pořadu REGINA ve čtvrtek 8. září 2022.

Trochu jsem si upravila slova z knížky Františka Nepila, ale teď vážně – na podzim nás zahradníky trápí jedna věc. Všichni se pouští do sázení. Nejvíce politici, kteří se předhání v závazcích, kolik vysadí stromů a jak s tím v podstatě zachrání planetu. Někdo 1000, jiný rovnou 100 000. Vyrojila se také spousta nových organizací či politických stran, které stromy sází – jedno jaké, jedno kde. Takový krásný „greenwashing“. Sázení stromů obecně je bohulibá činnost, je fajn, je dobré s tím pomáhat. Jenže…

Koncem srpna skončilo v sídle Organizace spojených národů v New Yorku páté zasedání mezivládní konference o globální oceánské dohodě, tedy právně závazném nástroji pro aktivity na volných mořích. Úmluva má mimo jiné umožnit vytvoření sítě mořských rezervací na 30 % volných moří do roku 2030. Mělo jít o poslední z pěti naplánovaných setkání. Dvoutýdenní jednání však neskončilo úspěšně a bylo přerušeno. Přes značný posun v jednáních se ani po 15 letech od otevření této otázky nedokázalo světové společenství dohodnout. Jednání bylo přerušeno a je teď na valném shromáždění OSN stanovit datum pokračování.