CHKO Jeseníky jsou ostrovem horských lesů a vysokohorského bezlesí a útočištěm pro řadu vzácných druhů. Otázka ale zní, co bude s touto největší divočinou na Moravě dál a zda jí vytvoříme podmínky pro přežití.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR samozřejmě vítá, že Společnost přátel Jeseníků na krásy zdejší přírody a její jedinečnost upozorňuje. To je koneckonců i cílem filmu Jeseníky – Kralovství horské divočiny, na kterém se AOPK ČR podílela. Film a následné besedy shlédlo od premiéry za první měsíc téměř 1500 diváků. Je ovšem škoda, že Společnost přátel Jeseníků státní ochraně přírody neposkytuje – na rozdíl od jiných organizací – například údaje z fotopastí, které jsou dobře využitelné v následné praktické ochraně přírody. Některá tvrzení Společnosti přátel Jeseníků si také zaslouží širší odborný komentář:

Bude mít Česká republika klimatický zákon? Už to vypadalo, že možná ano, a to v očekávání, co přinesou „teze k podpoře klimatu“, na kterých pracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Z dílny resortu však vzešla pouze podpora jaderné energetiky zahalená do zdání širší podpory klimatické mitigace, vtělená do materiálu Teze pro změnu liniového zákona za účelem podpory klimatu a energetické bezpečnosti ČR (pro podporu výstavby nízkouhlíkových výroben energie a dalších záměrů podporujících dekarbonizaci hospodářství).

Již nějakou dobu se hovoří o potřebě změny zákona o myslivosti a snížení výměry honiteb k tomu, aby se snížily početní stavy spárkaté zvěře. Osobně si myslím, že by stačilo ze strany vlastníků, a hlavně orgánů státní správy myslivosti (OSSM), řádně využívat současné právní normy. Což ale podle mé zkušenosti, jak popíši níže, nikdo uskutečnit nechce, a to včetně pana ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který již třikrát přislíbil setkání nejen se mnou, ale i s dalšími zemědělci a třemi starosty obcí. Nicméně vždy schůzku zrušil „z důvodu pracovního vytížení“ a od posledního termínu již náhradní termín stanoven nebyl. Zřejmě tedy vysoké stavy spárkaté zvěře nejsou prioritou. Pak ale nevím, proč je prioritou změna zákona.

Ne vždy platí, že co je z ciziny, to je lepší. V případě městské zeleně tomu bývá často přesně naopak. A jelikož nám podíl okrasných dřevin, počínaje červenolistými, v intravilánech neustále roste, je namístě krátká úvaha, co tento trend způsobuje na diverzitě hmyzu a ptáků. Hodně se o úbytku ještě nedávno hojných druhů napsalo, ale málokdo jde do důsledků, proč k němu vlastně dochází.

Tenhle pstruh potoční v Černé Nise mě fakt potěšil. Narazil jsem na něj (a ještě nějakého soukmenovce) při vzorkování DNA potoka (o tom někdy jindy). Délka cca 45 cm, krásný dospělý kus (myslím, že jikernačka), byl tam do horního toku do lesa vytažený do tření.

V pátek byl na Frýdlantsku diagnostikován u selete prasete divokého prasečí mor, který je rozšířen v Polsku a odtud se k nám pravděpodobně také dostal.

Jedním ze startovacích momentů demonstrací v pánevních oblastech na severu Čech v roce 1989 bylo masivní znečištění ovzduší a jeho negativní vliv na zdraví lidí. Znečištění ovzduší a zdravotní následky spojené s ním se jako niť linuly i profesním životem MUDr. Radima Šráma, DrSc. Výsledky jeho výzkumu byly podkladem pro realizaci řady opatření pro zlepšení ovzduší. Díky doktoru Radimu Šrámovi se milionům lidí v ČR lépe dýchalo a dýchá. Pracoval neúnavně do poslední chvíle svého života. Ještě v pondělí 28. listopadu doktor Radim Šrám předsedal konferenci komise pro životní prostředí Akademie věd o zdravotních důsledcích znečištění ovzduší a přednášel o vlivu znečištění ovzduší na rozvoj demence. Nevěděla jsem, že jsem ho tam potkala naposledy, druhý den odešel do vědeckého nebe. Díky pane doktore.

Výbor OSN pro lidská práva řešil historicky první případ porušování lidských práv v souvislosti s globálním oteplováním. Dne 23. září 2022 vydal Výbor OSN pro lidská práva velmi očekávané rozhodnutí ve věci Daniel Billy a další proti Austrálii (případ obyvatel Ostrovů Torresova průlivu), v němž konstatuje, že Austrálie tím, že neprovádí včasná a přiměřená adaptační opatření, porušuje práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech několika australských občanů, kteří jsou obyvateli Ostrovů Torresova průlivu.

Miliardu korun pošle mezi české farmáře nový dotační program, který cílí na podporu precizního zemědělství a chytrých řešení. Peníze by české zemědělce měly motivovat mimo jiné k tomu, aby začali plně využívat technologie a chytré systémy, které již mají k dispozici. Dotace by mohla čerpat až pětina českých farem, překážkou je ovšem dosud neschválený český strategický plán a přesné nařízení vlády, kterým by se rozdělování mělo řídit. Jisté je zatím pouze to, že pravidla budou platit od 1. 1. 2023.