Je-li válka takřka za kopcem, bývá v civilizovaných společnostech standardem, že hospodářská odvětví zbytečně neeskalují další požadavky na stát, naopak šetří síly, hlídají veškeré zdroje a pokud to jde, snaží se i jednotlivci alespoň přechodně slevit v některém ze svých každodenních nároků. Zároveň platí, že zejména podnikatelé jsou v dobách nejistoty a všelijakého ohrožení své domoviny její platnou a spolehlivou součástí. Nejen obrovská solidarita s Ukrajinou a zvládání přílivu statisíců uprchlíků jasně ukazují, že mezi takovou slušnou společnost naše země patří. Vedle toho však jsme nuceni sledovat takřka hysterické požadavky určitých zemědělských kruhů, což vyvolává nepříjemné zjištění, že vybrané subjekty v tomto sektoru se spíše snaží využít nejisté situace a prosadit návrat dotační politiky v České republice do starých časů, kdy jí vládl Andrej Babiš coby premiér a agroprůmyslník v jedné (svěřenecké) osobě.

Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR předkládá k využití několik poznámek a návrhů na opatření v zemědělství v souvislosti s negativními dopady válečné situace na Ukrajině. Jde o průřezové náměty pro všechny segmenty v zemědělském sektoru – tj. pro zemědělce a jejich nevládní organizace a především pro ministerstvo zemědělství (a pro vládu). Hlavním východiskem je nepodléhat panice a katastrofickým předpovědím a zároveň počítat s tím, že žádným spásným opatřením nebo dalšími dotacemi bez některých systémových změn a bez spolupráce všech účastníků se mnohovrstevnatý problém spojený s jakoukoli válkou vyřešit nedá. Je třeba:

V posledních letech sledujeme stále rostoucí úsilí některých zemí bojovat proti změně klimatu. Toto téma je velmi populární mezi ekology a také některými členskými zeměmi EU. Je jasné, že covidová pandemie a v poslední době zejména invaze Ruska na Ukrajinu způsobují, že téma klimatické změny přišlo trochu do pozadí, ale určitě můžeme očekávat, že se znovu objeví a zejména Evropská unie mu bude věnovat velkou pozornost. Navíc bude nutné přihlížet i k nedostatečnému zabezpečení elektrické energie a plynu, což rovněž přispěje k momentálnímu upozadění boje proti změnám klimatu nebo k přehodnocení některých dřívějších návrhů. Avšak bude to pouze dočasné, a proto je třeba i v této době připravovat strategie a zejména aktivní opatření pro snížení dopadů změny klimatu.

Jako sedlák si myslím, že kvůli dotacím jsme se po třiceti letech vrátili velkým obloukem zpět do socialismu. A bohužel hrozí, že stejně jako v socialismu skončíme – totálním ekonomickým debaklem.

Je potřeba neprodleně změnit situaci, kdy pouze 42 % plastů a méně než třetinu plechovek v Česku skutečně recyklujeme. Plošný zálohový systém PET lahví a plechovek přinese opakovanou recyklaci v uzavřeném koloběhu zpět do stejného výrobku – z lahve do lahve, z plechovky do plechovky. Řešení podporuje většina nápojového trhu a jeho zavedení by uvítali čtyři z pěti Čechů. Osvědčilo se již ve 12 evropských zemích, dalších 15 zemí v Evropě se na jeho zavedení připravuje a může se stát, že již brzy budeme na mapě Evropy osamoceným ostrůvkem bez záloh.

Klimatická změna i napjaté mezinárodní vztahy ohrožující energetickou bezpečnost celých kontinentů. To jsou podle studie poradenské společnosti Enerdata a Francouzského institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti hlavní důvody pro urychlený rozvoj vodíkové energetiky a ekonomiky.

Česká politická reprezentace již několik let sází na další rozvoj jaderné energetiky. Jednak z důvodu údajné vlastní soběstačnosti, ačkoli řadu let patříme mezi největší evropské vývozce elektřiny, jednak s cílem snížit emise skleníkových plynů, i když úspory a podpora obnovitelných zdrojů energie vyjdou snadněji a také bezpečněji, neboť se tak snižuje závislost na dovozu fosilních paliv.

Cena zemního plynu činí 80 eur, zatímco před rokem byla 18 eur. Podle současných odhadů i příští zimu zůstanou ceny na podobně vysoké úrovni. Vlády se snaží snížit dopad prudce rostoucích cen energií na domácnosti a na dosah mají řešení: zvýšení výroby udržitelného biometanu.

Nález dvou uhynulých divočáků hned za plotem nemocnice v červnu 2017 předznamenal hrdinské úsilí všech zainteresovaných složek ve snaze zbavit vymezenou oblast rizika šíření afrického moru prasat (AMP), který byl u padlin zjištěn. Bylo to jako blesk z čistého nebe, protože nejbližší výskyt této obávané nemoci byl v pobaltských zemích. Vyvstávala otázka Jak se to sem dostalo?

Dovoz uhlí z Ruska do Evropské unie bude v rámci sankčních opatření kvůli válce na Ukrajině zastaven a rostoucí ceny energií dál dopadají na každého z nás. Miliony tun uhlí na Heřmanické haldě na Ostravsku přitom hoří bez užitku.