Jednotlivé části Šesté hodnotící zprávy (AR6) Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jsou představovány postupně. První část byla zveřejněna v srpnu 2021. Představení druhé části bylo tento týden do značné míry překryto aktuálními událostmi ruské agrese na Ukrajině. Můžeme jen doufat, že tento konflikt bude vyřešen co možná nejpokojnějším způsobem. Zároveň si ovšem můžeme být jisti, že klimatická změna i poté zůstane závažným dlouhodobým problémem celé planety.

Bez většího zájmu veřejnosti proběhlo koncem ledna projednání žádosti společnosti Velkolom Čertovy schody, a. s., o rozšíření těžby. Vápencový lom, který se nachází v těsné blízkosti národní přírodní památky Zlatý kůň a Koněpruských jeskyň, má být rozšířen o dalších padesát hektarů.

Vážená redakce,

nemám ve zvyku pouštět se do opakovaných polemik na stejné téma a své stanovisko k využití toximetrů při monitoringu povrchových vod jsem se snažil formuloval v článku z 11.02.2022 snad dost jednoznačně. Po přečtení příspěvku pana Radomíra Dohnala z 17.02.2022 však musím reagovat, a to hned ze dvou důvodů.

V poslední hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN se píše, že změna klimatu je reálnou hrozbou pro lidský blahobyt a zdraví planety. Ukrajinská představitelka a klimatoložka Svitlana Krakovská na plénu IPCC uvedla, že „změny klimatu a válka na Ukrajině mají stejnou příčinu — fosilní paliva a naši závislost na nich.“ Ani v kontextu současné situace nemůžeme přestat usilovat o udržitelnou budoucnost.

Již více než 51 miliard korun stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března. Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik.

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás ve věci připravované revize stavebního práva. Z dosud zveřejněných informací vyplývá, že Ministerstvo pro místní rozvoj změny v oblasti územního plánování nepřipravuje, ačkoli je vláda slíbila v programovém prohlášení a odborná veřejnost k nim opakovaně vyzývá.

Jak mění nakládání se stavebními odpady nový zákon a nová vyhláška, která na počátku srpna 2021 nahradila sedm předchozích vyhlášek? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace. Cílem tohoto příspěvku je proto informovat odbornou veřejnost o prvních zkušenostech s dopady výše zmíněných nových právních předpisů na recyklaci inertních minerálních stavebních odpadů a využívání materiálů z nich vyrobených procesem recyklace. (Text je převzatý z webu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.)

Vážený pane poslanče, paní poslankyně,
bedlivě sledujeme debatu v Poslanecké sněmovně k vládnímu návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí, během které bylo diskutováno také téma plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky. Samozřejmě jsme uvítali skutečnost, že vláda zařadila zálohový systém na plechovky a PET do svého programového prohlášení a také vítáme, že se v této záležitosti vedou již četné diskuse napříč průmyslem, zákonodárci a dalšími aktéry.

Poslední měsíce a roky jsme si zvykli přijímat proud negativních zpráv o přírodě a její ochraně na Jesenicku a v oblasti Králického Sněžníku. Kůrovcová kalamita, sporná rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky v lokalitách s nejvyšší ochranou, neřízený rozvoj těžkého turismu v oblasti Dolní Moravy, výstavba a dokončení rozhledny na Králickém sněžníku, přehrada pod Paprskem - to jsou příklady symptomů doby, která stále skrze své odpovědné instituce nepochopila, že “zájmy přírody” jsou ve skutečnosti zájmy člověka a jakékoliv další ukrajování toho nejcennějšího, co nám tu ještě z málo dotčeného přírodního ekosystému zbylo, bude pro nás a další generace fatální.

Genové banky slouží jako depozitáře rostlinných genetických zdrojů a rezervoáry zemědělské rostlinné rozmanitosti planety. Coby koordinátoři Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity České republiky proto s obrovskými obavami sledujeme ruskou ofenzívu Charkova. Národní genová banka rostlin Ukrajiny, která se zde nachází, je jedna z nejvýznamnějších genových bank světa. Její poškození nebo zničení by znamenalo nenahraditelnou ztrátu nejen pro ukrajinské šlechtitele a výzkumníky, ale i ohrožení budoucí potravinové bezpečnosti lidstva. Snahy ukrajinských kolegů o přesun sbírek z okupovaného Charkova do bezpečí jsou zatím nevyslyšeny.