Už asi každému dochází, že se s klimatem něco děje. A že alespoň za část těch změn může naše civilizace, jinak činnost člověka. A to, co provádí přírodě. Můžeme se lišit v názorech na míru zavinění, jestli za to opravdu může moje auto, ale že se něco děje a tím pádem bychom měli něco změnit, aby nebylo hůř, na tom se asi většinově shodneme.

Do konce dekády by měl být koncept Waste to Energy zahrnut do ETS EU, tedy zařízení na energetické využití komunálních odpadů by si měla nakupovat emisní povolenky. Česká asociace oběhového hospodářstvíje přesvědčena, že tento záměr jde proti principům oběhového hospodářství a přinese další negativní dopady.

Válka, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, může brzo zavléct vážné problémy i do jiných částí světa. Ukrajina a Rusko jsou totiž významní výrobci a exportéři obilí, dohromady dodávají na světový trh asi 30 % pšenice a 20 % kukuřice, tedy nejzákladnějších obilovin. Zatímco v Africe a na Blízkém Východě rostou obavy z nedostatku jídla, v Evropě se musíme připravit na jeho zdražování. Pomoct můžou potravinové banky a snazší podmínky pro darování potravin.

O rozuzlení v případě mrtvého rysa, nalezeného loni v létě v mrazáku u muže z Klatovska, informoval nově zpravodajský web Klatovskýdeník.cz. Vyšetřovaný myslivecký předseda Bohumil M. vyvázl jen s pokutou 90 tisíc korun. A to přesto, že u něj celníci při domovní prohlídce zabavili nejen zastřeleného rysa, ale také nelegálně držené trofeje dalších chráněných živočichů. Na možnost ilegálního lovu naší největší kočkovité šelmy upozornili zástupci programu Šelmy Hnutí DUHA Celní správu poté, co se na ně s podezřením na pytláctví obrátil jeden z místních.

Jednotlivé části Šesté hodnotící zprávy (AR6) Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jsou představovány postupně. První část byla zveřejněna v srpnu 2021. Představení druhé části bylo tento týden do značné míry překryto aktuálními událostmi ruské agrese na Ukrajině. Můžeme jen doufat, že tento konflikt bude vyřešen co možná nejpokojnějším způsobem. Zároveň si ovšem můžeme být jisti, že klimatická změna i poté zůstane závažným dlouhodobým problémem celé planety.

Bez většího zájmu veřejnosti proběhlo koncem ledna projednání žádosti společnosti Velkolom Čertovy schody, a. s., o rozšíření těžby. Vápencový lom, který se nachází v těsné blízkosti národní přírodní památky Zlatý kůň a Koněpruských jeskyň, má být rozšířen o dalších padesát hektarů.

Vážená redakce,

nemám ve zvyku pouštět se do opakovaných polemik na stejné téma a své stanovisko k využití toximetrů při monitoringu povrchových vod jsem se snažil formuloval v článku z 11.02.2022 snad dost jednoznačně. Po přečtení příspěvku pana Radomíra Dohnala z 17.02.2022 však musím reagovat, a to hned ze dvou důvodů.

V poslední hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN se píše, že změna klimatu je reálnou hrozbou pro lidský blahobyt a zdraví planety. Ukrajinská představitelka a klimatoložka Svitlana Krakovská na plénu IPCC uvedla, že „změny klimatu a válka na Ukrajině mají stejnou příčinu — fosilní paliva a naši závislost na nich.“ Ani v kontextu současné situace nemůžeme přestat usilovat o udržitelnou budoucnost.

Již více než 51 miliard korun stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března. Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik.

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás ve věci připravované revize stavebního práva. Z dosud zveřejněných informací vyplývá, že Ministerstvo pro místní rozvoj změny v oblasti územního plánování nepřipravuje, ačkoli je vláda slíbila v programovém prohlášení a odborná veřejnost k nim opakovaně vyzývá.