Pozor, ať nespadneš, nechoď tam, něco se ti stane, polož to, nebo se řízneš... Jak se staneme rodičem, svět nám může mnohdy připadat více nebezpečný než dříve. O své děti máme přirozeně strach, ale neměl by být limitem pro učení se, jak to ve světě chodí. Pokud je totiž od všeho “zlého” ochráníme, může to mít mnohem významnější dopady než odřené koleno nebo malé škrábnutí.

Orgány specializované na ochranu lesů, zemědělské půdy či zeleně ve městech již nebudou moci vetovat nevhodné stavební záměry, respektive nebudou moci nasměrovat stavebníka na úpravu projektu svými připomínkami před vydáním svého závazného stanoviska.

Už více než čtyři týdny uplynuly od veřejností poměrně dost sledované „kauzy“ čapího hnízda v Oseku u Rokycan, kde čapí matka téměř dva týdny „týrala“ své nejmladší mládě, které nakonec její útoky nepřežilo. Velkou vlnu kritiky a rozhořčení vyvolala zejména absolutní nečinnost Záchranné stanice v Rokycanech, jejíž vedoucí Pavel Moulis opakovaně odmítl zasáhnout a mládě z hnízda odebrat, a celou situaci popisoval jako „přirozený proces“, do kterého se „nezasahuje“.

Postupně bude nutné nahradit uhelné bloky. Jak roste cena emisních povolenek, zvyšuje se cena nejen uhelné, ale také plynové elektřiny. Je tak třeba urychlit přechod k nízkoemisnímu mixu. Ovšem důležitější než rychlost je, aby mix, ke kterému směřujeme, odpovídal našim geografickým a dalším podmínkám a byl opravdu nízkoemisní, efektivní a environmentálně citlivý.

Webkamery umístěné u hnízd čápů bílých v minulých dnech strhly hned několik lavin zájmu veřejnosti. Naprosto chápeme nadšení, které vyvolala pomoc mláďatům v Mladých Bucích, kde došlo k úhynu jednoho z rodičů na následky popálení elektrickým proudem. Chápeme i citové reakce lidí, kteří "mohli jen přihlížet situaci na hnízdě v Oseku na Rokycansku, kam pomoc nepřicházela", stejně jako v případě několika dalších hnízd, kde kamery poskytly přímý přenos topících se mláďat po prudkých deštích. Všechny tyto reakce jsou pochopitelné a z lidského pohledu správné. I nám je mláďat líto a mnohem radši se díváme na idylický průběh hnízdění se šťastným koncem. Bylo by jistě krásné, kdyby v přírodě neexistovaly smrt, strádání a utrpení.

Norsko, Island, Nizozemsko, Skotsko a CCS. To není itinerář pro náročnou pocovidovou dovolenou s čerpáním pohonných hmot pomocí známé tankovací karty. Je to výčet evropských zemí, které v posledních letech mohutně pokročily v zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Technologii, která je klíčová pro uskutečnění Zelené dohody a splnění ambiciózních klimatických cílů. Zvu vás na přehlídku evropských projektů a, aby to nebyla nebyla nuda, budu vám ji vyprávět jako fascinující příběh o vikingských lodích, zeleném rotterdamském přístavu, specialitě islandské kuchyně a skotském intergalaktickém telefonu.

Dovolte mi několik postřehů k návrhu tzv. lex Dukovany, tedy zákona o ekonomické podpoře výstavby nového jaderného bloku. Ten ve středu 21.7. projednal Senát a vrátil zpět do Poslanecké sněmovny. Debata senátorů se z většiny bohužel soustředila jen na bezpečnostní aspekt projektu. Ten je (zatraceně) důležitý, ale jsou zde i koncepční otázky.

Pomalé a složité stavební řízení i systémovou podjatost v obcích má pomoci vyřešit nový stavební zákon, který po vrácení ze Senátu a opětovném projednání ve sněmovně poslanci schválili. Nabíhat v účinnost bude zákon od 1. července 2023. Nejdůležitější aspekty, které jeho aktuální verze přináší, shrnují Frank Bold Advokáti, kteří stáli u vzniku původní verze návrhu zákona a jeho vývoj podrobně sledují.

Senátorky a senátoři dnes rozhodují o zákonu o podpoře nových jaderných reaktorů. Pozměňovací návrh, který by měl limitovat neomezenou garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů, podává několik senátorek a senátorů. Je to pokus zabránit jednostranné masivní a netržní podpoře jaderné energie. Lze očekávat, že v českém politickém prostředí, ve kterém je jaderná energetika dlouhodobě přijímána pozitivně, nebude tento pozměňovací návrh úspěšný.

Česká komora architektů, jako stavovská profesní organizace, nabízí pro sněmovní volby politickým stranám a hnutím několik témat důležitých pro rozvoj sídel, jejich architekturu, kvalitu vystavěného prostředí a udržitelný rozvoj. Tato témata nejsou důležitá jen z pohledu architektů, kteří zpracovávají územní plány či navrhují stavby, ale pro všechny, kteří užívají vystavěné i přírodní prostředí, tedy všechny občany této země. Česká komora architektů přináší tato témata, významná pro zodpovědnou správu státu, s výzvou volebním uskupením zahrnout je do svých volebních programů a následně do programových dokumentů nové vlády ČR.