Čas utíká bez ohledu na naše konání – je to již 25 let, co vznikl fenomén „Košárské louky – Enkláda“. Podstatu tvoří tamní komplet nivních luk situovaný do nejnižší části území, které je známe pod názvem „Soutok“. Současný název Košárských luk se v průběhu času měnil, jak uvádí Jiří Netík: „Na mapě z roku 1826 je název Placha, v roce 1863 Blaka, v roce 1906 je spodní část pojmenována Koschar a horní část Plaka. V současnosti se při řeči často dodnes používá název Plaka.“ Dokonce pro větší část lučního kompletu (cca 150 ha), který je kvůli ptákům sečen až koncem srpna a v září, se začalo používat označení „Chřástalové louky“. Ale vraťme se k tématu v úvodní větě.

Minulý týden v pátek Sněmovna de facto zabila dva roky práce na velmi důležité novele zákona o myslivosti. Vše nasvědčuje, že důvodem jsou blížící se volby nového vedení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). Novela byla odmítnuta velmi zvláštním způsobem – nejprve komunisté navrhli a spolu s ANO, ČSSD a SPD prohlasovali její vrácení do druhého čtení (což vzhledem k blížícímu se konci volebního období znamená shození ze stolu). Poté se ukázalo, že tento návrh byl v rozporu s jednacím řádem a tak třetí čtení komunističtí poslanci vyobstruovali. Vůle zabít tuto novelu sněmovní většinou je ale zřejmá.

Jako sedlák si myslím, že současná zelená ideologie se v politice stává zeleným populizmem, po kterém bohužel sahá většina politických stran. V předvolebním kláním vám politici slibují hory doly a už vůbec vám neříkají, jaké důsledky to bude mít.

Hojně medializovaný případ otrávené Bečvy poukázal na zásadní nedostatky v prevenci havárií, krizovém řízení i v legislativě týkající se ekologické kriminality. Nejde ale jen o Bečvu. Každoročně u nás na povrchových tocích dojde ke zhruba stovce chemických havárií – o většině z nich se však veřejnost ani nedozví. Toto je čerstvý případ malého vodního toku na Brněnsku, který dokládá, jak bezzubá je současná legislativa a jak bezmocné jsou často orgány, které by měly vody chránit.

Magistrát hlavního města právě pořizuje aktualizaci (1) tzv. územně analytických podkladů (ÚAP). Ty by měly popisovat stav území, ale místo toho opět rozvolňují podmínky pro připravovaný Metropolitní plán. Týká se to především přírodních území, jako jsou Stromovka, obora Hvězda, Motolský háj či svahy Troji v okolí Velké skály. Tyto lokality nově nebudou označeny jako nezastavitelné. Město tím ale porušuje dohody se státní správou vzniklé v průběhu vypořádání stanovisek k návrhu nového územního plánu.

Vážená paní ministryně,
reagujeme na včerejší tiskovou zprávu „Zástupci MMR a MŽP provedli společnou kontrolu stavby rozhledny na Králickém Sněžníku“. Vítáme to, že se kontrola uskutečnila za široké účasti zástupců obou ministerstev i polské strany.

Vždycky rád vidím, když se město zahušťuje a využívají se "zbytkové" plochy k bydlení, než když se bezprizorní zástavbou rozlézá do polí. Zde příklad dobré praxe z jihlavské Kollárovy ulice.

Delší dobu se na různých úrovních diskutovalo o potřebě sjednocení vedení lesní hospodářské evidence. Tu je podle zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) povinen vést každý vlastník lesa (§ 40, odst.1). Je povinen sledovat plnění závazných ustanovení lesního hospodářského plánu (LHP), tedy maximální možnou výši těžeb, čili kolik se toho vytěžilo, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu, čili kolik jsme vysázeli melioračních a zpevňujících dřevin, pro obecní a státní lesy ještě navíc minimální podíl výchovných zásahů v porostech mladších 40 let, jinak - kolik jsme udělali prořezávek (při zásahu se netěží hroubí, tedy dříví silnější než 7 cm) a prvních probírek (těží se hroubí).

Z úst politických představitelů často zaznívají argumenty nebo komentáře, které zkreslují nebo dezinterpretují podstatu problému aktuálního vyjednávání české vlády s Polskem o další těžbě v hnědouhelném dole Turów, jenž negativně zasahuje českou krajinu a způsobuje dramatický pokles hladiny spodních vod. Ve Frank Bold jsme se proto vedle základních požadavků na dohodu s Polskem pokusili dát dohromady také nejčastěji kladené otázky a zároveň vyvrátit kolující mýty.

Rozhodování památkářů je často záhada. Občas povolí něco, nad čím rozum zůstává stát (třeba zbourat celý dům na pražském Václavském náměstí v památkové rezervaci), jindy naopak zaráží jejich přísnost. Nedávno dostalo hlavní město negativní stanovisko k umístění laviček na rekonstruovanou Koněvovu ulici. Na starém Žižkově se prý do ulic nedávaly.