Tento komentář je reakcí na článek Ing. Aleše Erbera Poroučet Lesům ČR, komu mají prodat kolik jakého dřeva, je cesta do slepé uličky. Musíme jinudy. A přestože na danou věc máme s Alešem Erberem odlišný názor, dávám mu za pravdu téměř ve všem, co ve svém textu píše.

Tento text je souhrnným materiálem, který vznikl jako podklad pro jednání Parlamentní vyšetřovací komise pro vyšetření havárie na řece Bečvě.

Česká krajina se mění kvůli rostoucí průměrné teplotě. V zimě není sníh, prší jindy, než jsme byli zvyklí a teploty neodpovídají pranostikám minulých generací. Podívej se, jak se naše krajina mění, nahrávej své fotografie a sdílej své zkušenosti prostřednictvím nové foto-platformy Fotím změnu. Počasí a klima jsou dvě různé věci, které jsou však vzájemně provázané. Když hovoříme o počasí, máme tím na mysli aktuální stav všech atmosférických podmínek v daném místě a čase, zatímco klima označuje dlouhodobý charakter počasí v určité lokalitě: Například o oblastech Arktidy a Antarktidy můžeme říct, že tam panuje chladné a suché klima. Pokud se však změní na základě vnějších faktorů klima, změní se i různorodost počasí. Většinu času – v ideálním případě – je relativně dobré počasí, tedy bez velkých extrémů. Méně času přicházejí události jako bouřky nebo výrazně teplé či studené dny. Jestliže se klima oteplí, nezmění se o tolik charakter typického počasí, ale zvýší se pravděpodobnost a frekvence dříve výjimečných extrémních jevů.

Zhruba před dvěma týdny jsem zde publikoval článek Kauza čapího mláděte v Oseku: selhání záchranářů vs. argument „přírodou“, ve kterém jsem se věnoval nedávné velmi sledované události na hnízdě v Oseku u Rokycan, kde čapí matka téměř dva týdny opakovaně napadala své nejmladší mládě a nakonec ho zabila, zatímco dvě místně příslušné záchranné stanice (v Plzni a v Rokycanech) odmítly do dění na hnízdě zasáhnout s vysvětlením, že se jedná o „přirozený proces“, do kterého „nezasahují“.

Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu. Protože opravdu není možné, aby se jedy více než 3 km „plazily“ při pravém břehu řeky, neotrávily žádnou rybu a teprve po 3 km se rozmíchaly do celé šířky řeky. A to proto, že rozmíchány jsou již po prvním jezu a první peřeji po ca. 600 metrech od ústí rožnovského kanálu. Vyplývá to z experimentu, který jsme tam před 14 dny se Stanislavem Pernickým a dalšími rybáři udělali, za průtoku téměř shodného jako v době havárie (3,1 m3/s teď a 2,8 m3/s tehdy).

Globální přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, elektromobilitu, energetiku sycenou obnovitelnými zdroji energie můžeme vnímat velmi pozitivně. Pokud nás tedy neživí práce naftaře, dřina v konvenční automobilce nebo zaměstnání v uhelné elektrárně. Kolik takových míst nejspíš zanikne a jaké pozice je asi nahradí?

Vlny veder, stále ničivější požáry a povodně, tání ledovců. Klimatické změny a jejich efekty ovlivňují naši současnost, nikoli vzdálenou budoucnost. Právě o fyzikálních dopadech globální klimatické změny pojednává zpráva, kterou dnes v Ženevě zveřejnili členové Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN.

Dnes zveřejněná zpráva Pracovní skupiny 1 IPCC je pro lidstvo silným varováním. Vědecké důkazy jsou nezvratné: emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv posilované odlesňováním dusí planetu a ohrožují miliardy lidí. Globální oteplování postihuje všechny regiony světa, řada změn je již nevratných.

Jako vystudovaný inženýr v oboru životního prostředí jsem byl potěšen pozváním prezentovat snažení samosprávy v Mnichově Hradišti v oblasti hospodaření s dešťovými vodami na semináři Adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury obzvlášť, když je tato bohulibá činnost zaštiťována lidmi z mé alma mater.

Nové solární elektrárny v Česku přibývají podobně rychle jako loni. Za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo po celé republice přes 3 800 nových fotovoltaických elektráren o výkonu cca 25 MWp. Po několika letech strmého růstu se nyní trend zpomalil a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren. Zpomalení růstu částečně ovlivnila pandemie COVID-19 a její dopad na dodavatelské řetězce, který způsobil zdražení komponent. Velkou brzdou pro velké střešní elektrárny je ale i čekání na vydání stavebních povolení a nesjednocené postupy stavebních úřadů. Podle Solární asociace je třeba nastavit jasné a jednotné postupy. Současné problémy poukazují na to, že Česko nesmí být v rozvoji fotovoltaiky závislé pouze na střešních projektech, ale musí stavět nové pozemní elektrárny.