Naši energetiku čeká v následujících letech a desetiletích nutnost obnovy a přestavby. Naši politici se však místo snahy o její transformaci na základě faktů a odborných znalosti svorně uchýlili k ideologizaci a politikaření. V těchto dnech tak podle mého do značné míry znemožnili racionální postup v následujících letech, což povede nejméně k značnému zdržení. Dochází tak k vážnému budoucímu ohrožení schopnosti naší energetické soustavy zajistit dostatek energie s odpovídajícími dopady na ekonomickou, sociální a životní úroveň naší společnosti.

Kritika je ve vědě naprosto zásadní, bez kritiky by se věda nemohla ubírat dopředu. Kritice jsou podrobovány projektové žádosti i projektové zprávy v rámci oponentních řízení. Každá vědecká publikace, než je přijata do tisku prochází náročným recenzním řízením. Osobní vědecký růst je vždy spojen s komisionální obhajobou vůči připomínkám jmenovaných oponentů, počínaje bakalářskými a diplomovými pracemi, přes práce doktorské až po habilitační řízení, nakonec i pro řízení ke jmenování profesorem jsou jmenováni recenzenti, kteří zhodnotí odbornou a pedagogickou stránku žadatele. Kritika je tedy ve vědě zásadním faktorem zajišťujícím její kvalitu. Jako taková však musí být konstruktivní, založená na věcných a pravdivých argumentech. Je zde tenká hranice mezi věcnou kritikou a urážkou.

Aktuálně je mediálně velmi zmiňovaná otázka, co dělat s plastovým výmětem po dotřídění plastových odpadů v souladu s novým odpadovým zákonem. Je opět vznesena otázka, zda neomezit třídění plastů. ČAObH zanalyzovala skutečný stav situace. Podle ní není pro překotné omezování třídění plastů žádný krátkodobý ani dlouhodobý důvod. Stejně neexistuje důvod k jeho zdražování pro obce.

Jako sedlák si myslím, že současná zelená ideologie nemá hlavu, ani patu, a i když je to politika dlážděná dobrými úmysly, napáchá více škody než užitku.

EKO-KOM od počátku roku zareagoval na změny v odpadové legislativě. Od 1. ledna 2021 zvýšil o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc.

Dneškem se uzavírá evropská konzultace ke směrnici o energetické účinnosti, jejímž cílem je snížit spotřebu energie v Evropě. V oblasti úspor energie si Česko nevede úplně špatně.

Bedlivě sledují hledání viníka havárie na Bečvě. Kdysi dávno (před 30 ti lety) jsem absolvovala školení u Českého rybářského svazu, co by uchazečka o rybářský lístek, a již tehdy rybáře učili, jak postupovat při zjištění havárie. A pak jsem havárie sama šetřila. Vodoprávním úřadem už nejsem skoro dvacet let a stejnou dobu havárie nešetřím, ale nějakou praxi mám za sebou. K té praxi bohužel patří i poznání, že původce se občas nenajde a není v tom politikaření, ani Babiš, ani …Marťané. Prostě se pachatel nenajde, protože nebyl nalezen, usvědčen a sám se nepřiznal. Ano, ti solidní se sami přiznali. Pevně doufám, že v případě Bečvy bude původce opravdu usvědčen a potrestán.

Otrava řeky Bečvy 20. 9. 2020 a na ní navazující události uplynulých čtyř měsíců jsou tragikomickým obrazem (ne)schopnosti a (ne)ochoty státních institucí i samosprávných orgánů na podobné havárie reagovat, zjišťovat jejich viníky a případně také ekologickým katastrofám předcházet. Jako spojovací prvek se vším proplétá případ tzv. rožnovského kanálu, na který pomyslná ruka Spravedlnosti zdánlivě neomylně ukázala se slovy „vinen“. Tento článek je námětem k přehodnocení a nápravě tohoto stavu. Nechme se při tom doprovázet přiléhavými citáty z filmu „Tajemný hrad v Karpatech“, geniální parodie na Vernův román, filmu, který nepochybně patřícího do zlatého fondu české kinematografie.

Kde se můžou hodit „nezávislé“ výzkumy, které Lesy ČR platí? To naznačuje jejich facebookový post ze začátku listopadu 2020: „Postupně v rámci lokality Soutoku vymezíme bezzásahová území všude tam, kde to má smysl. Ve spolupráci s odborníky pečlivě vybereme ekologicky nejcennější oblasti. “Skvělé, že? Jenomže odborníci už „ekologicky nejcennější“ plochy dávno vybrali, včetně vymezení bezzásahových území.

Svejl z anglického swale znamená vlhká prohlubeň či mokřad, někdy také známý pod termíny zasakovacích příkop či průleh. Jsou to mělké prohloubeniny vedené po vrstevnici, případně mírně šikmo, sloužící pro zadržení dešťové vody nejlépe v místě jejich dopadu. Takto zachycená voda se vsakuje do půdy a podloží a slouží pak jako její rezervoár pro zdejší vegetaci či napomáhá sytit zdroje podzemní vody. Toliko teorie a nyní trochu z praxe.