Schopnost volně žijících druhů zvířat přežít i to, co bychom my lidé, minimálně bez léků na potlačení bolesti, nepřežili, je v některých případech opravdu úctyhodná. Přesvědčili jsme se o tom na řece Berounce, když jsme 27. 12. našli pod Dolanským mostem labuď s poraněným pravým okem. Její příběh známe.

České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů. Připadá vám to divné, když planetu mají od globálního oteplení zachránit právě lesy, které by pohltily CO2 z průmyslových zdrojů? Tak ale vězte, že takový mechanismus funguje jen dočasně. Dokud lesy přirůstají, skutečně CO2 využívají k fotosyntéze a růstu dřeva. Pokud však růst přestanou, a jsou vytěženy a zpracovány, stanou se vlastně zdrojem CO2 do ovzduší, protože většina dřeva je rychle zase spotřebována a CO2 uvolněn.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) musí bohužel konstatovat, že dnešní informace Policie ČR o tom, že šetření otravy Bečvy stále pokračuje, je dobrá a neobvyklá zpráva! Mnohem očekávanější bylo, že Policie kauzu odloží s tím, že se viníka nepodařilo najít. Aspoň v řadě jiných a zdánlivě jednodušších činech proti životnímu prostředí se tak zatím prakticky vždycky stalo. I v nedávném případu úmyslného zničení orchidejové lokality u Větrova nedaleko Netvořic, kdy ČSOP Policii předložil svědky i fotografie viníků, byl výsledek stejný.

Šetření případu masivního úhynu ryb v řece Bečvě nadále pokračuje, je ve stadiu prověřování a zabývají se jím stále kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality ve Vsetíně. Považujeme za důležité sdělit, že prověřování a případné vyšetřování takto náročných případů probíhá standardně několik měsíců nikoliv dnů či týdnů.

Tradiční vánoční pochoutkou prý za první republiky bývali hlemýždi. V poslední době tato delikatesa zažívala pozvolný návrat a hlemýždě začala nabízet řada restaurací. No, jsem zvědav, kolik jich ještě otevře a kolik lidí si v nich bude moci šneky dovolit. I když – možná jsem poté, co nám zase zavřeli také zoo, až příliš skeptický.

Povrchní znalosti laických ochranářů o „idylických“ vztazích mezi predátory a jejich kořistí mě opět přiměly se k této problematice vyjádřit. Většina lidí je přesvědčena, že domácí predátor „si“ svou kořist nevyhubí. Podle nich loví jen „slabé a nemocné“, čímž vykonává službu zdravotní policie. Pokud někdo z nich připustí fatální dopad predace na domácí faunu, tak pouze od invazního druhu, „na který kořist nebyla zvyklá“. A i tak nevycházejí z údivu, když někde k tomu dojde, o čemž svědčí například nedávná vysoká čtenost o ekologické nebezpečnosti kraba modrého.

S nastupujícími dopady klimatických změn čím dál častěji řešíme problémy spojené s potřebou modernizace důležitých oblastí naší ekonomiky, především energetiky a zemědělství. Bohužel na oba sektory nahlížíme izolovaně a pomíjíme fakt, že existuje minimálně jedna technologie, která částečně řeší problémy obou těchto odvětví. A tou je agrivoltaika - kombinace zemědělství a fotovoltaiky.

V posledních dnech se v médiích objevily informace Hnutí DUHA, CHKO Broumovsko a AOPK o údajně špatném přístupu chovatelů k předcházení útokům vlků na domácí zvířata. Ohrady prý mají z více než 90% nedostatečné zabezpečení. Jejich pracovník Tomáš Krajča z odborného hlediska plošně mapuje stav zabezpečení pastvin a došel k těmto závěrům.

Odpor proti výstavbě je nebývalý, přesto zastupitelé Prahy na včerejším zasedání hlasovali proti voličům. Schválením změny územního plánu umožnili výstavbu paralelní dráhy Letiště Václava Havla. Zcela zpochybnili vlastní klimatický závazek snížit emise skleníkových plynů o 45 % do roku 2030 a prosadili drahý a zastaralý projekt, který vedle emisí drasticky zvýší i míru hluku a znečištění ovzduší. Všechna prohlášení o směřování k uhlíkové neutralitě zůstala jen na papíře.

V České republice údajně nemáme pro obnovitelné zdroje energie podmínky. Nemáme moře, kde bychom mohli stavět větrné elektrárny, že nemáme dost slunce, u nás nefouká, a větrné elektrárny hyzdí krajinu.