V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Na úvod bych rád řekl, že vůbec nechci nikoho přesvědčovat, kterou konkrétní stranu má volit. Jediné, co bych byl rád, kdyby svůj názor k volbám přišlo vyjádřit co nejvíce lidí – právě v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu hraje Evropský parlament (EP) určitě pozitivní roli, v posledních deseti letech je výrazně progresivnější, než Evropská komise.

Evropa, kde stav životního prostředí monitorují samotné včely. To není příběh z fantasy filmu. To je start nové včelařské iniciativy, na které spolupracuju s Evropskou komisí.

V neděli 12. 5. 2019 odpoledne mi telefonuje mladý muž: „Dobrý den, byl jsem si zaběhat v lese za psím útulkem na Borských polích a napadl mě dravý pták. Nevím, co mám dělat, na hlavě mám několik drápanců a vůbec si to nedokážu vysvětlit.“ Domlouvám si s pánem místo setkání u psího útulku a téměř obratem vyrážím směr Plzeň - Borská pole.

Hrdličku divokou zná málokdo, a to navzdory skutečnosti, že Karel Hynek Mácha ji zmiňuje hned v úvodních verších svého Máje. Máchova hrdlička, jejíž „zval ku lásce hlas“, bývá většinou považována za mnohem známější hrdličku zahradní – jenže ta se na naše území začala šířit až víc než sto let po prvním vydání Máje.

Dotace do zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova tvoří zhruba 40 % evropského rozpočtu. Jen v České republice tak v období let 2014–2020 směřuje do zemědělství zhruba 216 miliard Kč. Roční příspěvek každého občana Evropské unie na tyto dotace činí 2 900 Kč. Dotace přitom podporují především průmyslové zemědělství, které devastuje krajinu, vyčerpává půdu a podporuje sucho, potvrdila to nová analýza zemědělských dotací a stavu půdy a krajiny. Ekologické organizace žádají změnu nastavení dotací a jasná pravidla pro zemědělce tak, aby při hospodaření chránili půdu, vodu a rozmanitost krajiny.

Současné odumírání lesních porostů je přisuzováno dlouhotrvajícímu suchu a šíření podkorního hmyzu. V souvislosti s tím se v médiích hovoří především o smrku, jehož problémy přerostly v celorepublikovou kůrovcovou kalamitu. Lavina zpráv o lesnicko-dřevařském sektoru neunikla ani nejvyšším politickým špičkám. Z tohoto důvodu se kůrovci stávají politickým tématem.

Když mi ve čtvrtek ráno 9. 5. 2019 volali chlapi z údržby silnic Ředitelství silnic a dálnic divize Ostrov u Stříbra, bylo mi hned jasné, že pro mě mají nějaký mimořádný případ. „Ráno jsme našli na 80. km dálnice D5 u sjezdu na Plzeň Bory a Klatovy sraženého dospělého výra, je po něm, ale na noze má kroužek.“ Zjišťuji další podrobnosti a možnosti předání.

Péče o vzrostlé stromy je široké téma, o kterém by se dalo hovořit dlouze. Doby, kdy se v oblasti péče o vzrostlé stromy více méně tápalo a chyběli zkušení odborníci, jsou naštěstí dávno pryč. Stejně jako v řadě dalších ekologických problémů jsou naše znalosti, ze kterých můžeme čerpat, na velmi vysoké úrovni.

Maso divoce žijících zvířat z buše nebo pralesa je ve velkém objemu dováženo na území Evropské unie. Český europoslanec Pavel Poc, člen Skupiny pro ochranu zvířat ve volné přírodě, protestuje a chystá v Bruselu opatření.