Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že ministerstvo zemědělství povolilo plošnou aplikaci nebezpečného pesticidu Stutox II. Předpoklad, že tím pomohou zemědělcům, je mylný anebo je to všechno jinak… Nicméně, stále platí, že pro aplikaci tohoto jedu je bezpodmínečně nutné další povolení – povolení výjimky z ochrany vzácných živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Bez tohoto povolení bude zemědělce pokutovat Česká inspekce životního prostředí.

Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA upozorňují, že se ministerstvo zemědělství snaží novelou zákona o myslivosti znefunkčnit systém plánování lovu zvěře. Aby naše krajina nesloužila jen hospodářskému chovu jelenů či srnců, ale byla věkově i druhově pestrou směsicí rostlin a živočichů, je nutné zachovat na sklonku roku schválenou úpravu zákona, která uvedla do praxe princip odvozování plánu lovu zvěře od zdravotního stavu ekosystému.

Českomoravská myslivecká jednota podporuje návrh novely zákona o myslivosti předložený Ministerstvem zemědělství. Tento návrh je zpracován odborně a s respektem k realitě české přírody, zvěři i možnostem mysliveckého plánování. Na rozdíl od tzv. vyvlastňovacího přílepku zajistí efektivní snížení stavů zvěře bez vyvlastňování práv majitelů pozemků a rozkladu myslivosti, která je součástí českého nehmotného kulturního dědictví.

Dne 7.2.2020 jsem kritizovala ministra životního prostředí Richarda Brabce, protože k Evropské komisi (EK) nepodal oficiální stížnost kvůli polskému plánu na rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Ministr mi odpověděl ve svém vyjádření pro média ze dne 10.2.2020.

Jako předseda Společnosti přátel Jeseníků, z. s. (SPJ) reaguji na článek vedoucích představitelů Správy CHKO Jeseníky a AOPK – Michala Servuse a Tomáše Růžičky ze dne 30. 1. 2020. Sepsali pohádku o tom, že Správa CHKO Jeseníky za vážnou situaci v našich horách nemůže. Článek bohužel nemá s realitou moc společného a obsahuje nepravdivé a zavádějící informace.

Když procházíte africkou savanou a buší a jdete po stopách slonů, nezřídka se stane, že místo na živého narazíte na slona mrtvého. Pytlácká epidemie, která kulminovala v roce 2011 (během něhož mělo 77 % nalezených sloních mršin na svědomí právě pytláctví pro slonovinu) není stále zažehnána a na většině míst Afriky jsou sloni v ohrožení.

Epidemie nebezpečného respiračního onemocnění způsobeného virem 2019-nCoV v čínském Wu-chanu a obavy z pandemického šíření této nákazy obrátilo pozornost veřejnosti k problematice koronavirů a rizik spojených s netopýry, představujícími jednu z výchozích hostitelských skupin těchto virů. S ohledem na poněkud zmatečné mediální informace o tomto předmětu, a narůstající obavy veřejnosti z kontaktu s netopýry, pokládáme za potřebné k tomuto tématu připojit několik vysvětlujících poznámek.

Když jsme se s ředitelem německé pobočky Greenpeace Martinem Kaiserem při jeho nedávné návštěvě České republiky bavili o energetice a jejím vývoji v Německu a Česku a srovnávali jejich společné rysy či naprosté odlišnosti, říkal jsem si, že bude těžké tak odlišný rámec, v němž se Německo pohybuje, vysvětlit lidem tady v Česku. A naopak pro Němce jsou nepochopitelné některé věci, které se děly či dějí tady. Přestože spolu ty dva státy sousedí, z mnoha důvodů jde o hodně rozdílné světy.

Všechny nejvyšší orgány EU (komise, parlament a Evropská Rada) tento dokument schválily. Zkusme se blíže podívat, co bude znamenat pro život lidí v Česku.

Zejména z pohledu laické veřejnosti je ústavní ochrana vody jako veřejného statku chvályhodným krokem, a právě proto se politici napříč politickými stranami předháněli a předhánějí v návrzích, jak význam vody ze zákona zvýšit. Dokonce přímo v Ústavě.