Samička supa mrchožravého Anna se v naší zoologické zahradě vylíhla loni v červnu. V první polovině srpna jsme ji pak spolu s dalším supím mládětem převezli do východních Rodop. Tam je bulharští ochránci přírody umístili do umělého hnízda na vysokém skalním útesu, aby si začala přivykat na život ve volnosti. Po třech týdnech Anna toto umělé hnízdo opustila a zanedlouho se rozletěla do afrických zimovišť. Právě tím okamžikem se začala psát vzrušující a místy nejasná kapitola jejího příběhu, která k dílčímu happy endu dospěla teprve nyní – a to jejím vysvobozením z tureckého “zajetí”.

Hnutí Duha opět účelově mate laickou veřejnost, a to svým prohlášením o nebezpečnosti využití douglasky tisolisté v našich lesích. Na základě pouze několika bez kontextu a účelově vybraných publikací prohlašuje tuto dřevinu za druh ohrožující samu podstatu funkčního lesního ekosystému, v našich podmínkách.

Kos černý se na zahradách stále nevyskytuje tak často, jak tomu bývalo před rokem 2018. V té době byl nejběžnějším ptákem zahrad a na jaře se vyskytoval na 97 a v zimě na 95 zahradách ze sta. Minulou zimu se propadl na pouhých 77% zahrad. Úbytek, i když ne již tak extrémní, byl potvrzen i při letošním jarním pozorování, kdy se kosi vyskytovali pouze na 91 zahradách ze sta. Nyní se s napětím čeká na další zimní pozorování v rámci Živé zahrady. To proběhne od 20. do 26. 12. (školy od 16. do 20.12.). Může se do něj zapojit každý, kdo má zahradu.

Projev šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunberg, který nedávno přednesla na půdě OSN, vzbudil mnoho emotivních ohlasů. Pro Lukáše Rejzka a Jakuba Kučeru jsou zajímavé hlavně ty, které se obecně týkají postoje k ekologii a klimatickým změnám, případně boje s nimi. V českém mediálním prostoru mezi nimi vynikaly zejména reakce členů ODS.

Žijeme v době globálních klimatických změn, které se nás čím dál tím silněji začínají týkat. Teploty rostou, každým rokem je víc dnů s extrémními teplotami, prodlužují se období sucha. A vědci varují: bude hůř.

Celostátní politika je o kmenové identitě, všechna ostatní je z 90 procent o parkování.

Obyvatelé pražských čtvrtí Bohnic a Troji jsou zděšeni devastací porostů v přírodním parku Drahaň-Troja, který je zároveň chráněn evropským programem Natura 2000. Na pozemcích o ploše více než 17,000 m2 zde totiž začalo v nedávné době pod zástěrkou tzv. archeologického průzkumu plošné kácení dřevin spojené s terénními úpravami.

Nejnovější děsivé svědectví pořízené nevládní organizací Animals International a zveřejněné ve spolupráci s Compassion in World Farming (CIWF) Česko potvrzuje nepřijatelnou krutost spojenou s exportem českých zvířat do zemí mimo EU. Autentické, tajně natočené záběry ze srpna letošního roku zachycují brutální porážku mladého českého býka v Libanonu.

Vetrová smršť z 19. novembra 2004 na nepoznanie zmenila tvár Tatier. Silný vietor za dve hodiny doslova sfúkol 12 000 hektárov lesných porastov. Víchrica vyvracala a lámala stromy ako zápalky.. Boli to prevažne umelo vysadené smrekové monokultúry v tatranskom podhorí, ktoré nemohli odolať tak silnému náporu vetra. Ten dosahoval rýchlosť cez 150 km/h. Popadané a zlámané stromy odhalili dovtedy pred zrakmi turistov ukrytý rozsah a nevkus Mesta Vysoké Tatry, rozpínajúceho sa po území národného parku. Smršť spôsobila veľké materiálne škody a vyžiadala si aj ľudský život. Svojou intenzitou a silou šokovala milióny ľudí, niektorí sa dodnes celkom nedokázali zmieriť s predstavou že Tatry aké poznali už nikdy neuvidia.

Je to kouzelné slůvko, něco jako abrakadabra, které je vládou používáno vždy, když potřebuje něco prosadit a obává se nesouhlasu veřejnosti. Lze je použít téměř ve všech případech a také je bohatě užíváno.