Vláda bude v pondělí 25. 11. hlasovat o návrhu Ministerstva dopravy, který do již nepřehledné stavební legislativy vnáší další chaos. Nově by i větší stavby nepotřebovaly souhlas od orgánů životního prostředí či památkářů. Vybrané stavby podle zvláštního seznamu by bylo možné stavět bez standardní projektové dokumentace. Obce by navíc musely strpět výstavbu prosazovanou státem – i v rozporu s plánovaným rozvojem obce. Novela by dramaticky redukovala pravomoci samospráv i ochrany životního prostředí a dalších veřejných zájmů. Podle předsedkyně Legislativní rady vlády přitom nelze odhadnout, zda novela výstavbu opravdu urychlí.

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem životního prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (...)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá. Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030.

Svět je neustálý tok a přeměna energie. Ze zákona zachování energie plyne, že energii nemůžeme vytvářet, pouze přeměňovat z jedné formy na druhou, s různým procentem ztrát.

Antibiotika jsou velmi účinným léčivým prostředkem, samozřejmě i v rukou lékaře humánního, ale je řeč o zvířecích pacientech. Ostatně lze říci, že již ruce lékaře léčí. A co teprve tehdy, když má v nich účinné nástroje? K problémům ale může dojít, když tyto nástroje, byť v dobré víře, použije neodborník.

Srážková voda se stává vodou odpadní, jejím svedením do kanalizace způsobuje jak kapacitní, tak rovněž technologickou zátěž pro čistírny odpadních vod a tím také finanční zátěž pro všechny napojené.

Tento týden v pondělí 18. listopadu se konalo jednání tripartity, kde se kromě zvýšení minimální mzdy projednávalo snad ještě výbušnější téma letošního roku, a tím je přemnožení hraboše polního. Ten zemědělcům v tomto roce způsobil doposud miliardové škody, kterým navíc z větší části nešlo dost dobře předejít, protože využití běžných postupů ochrany rostlin nebylo v tomto případě vzhledem k postoji Ministerstva životního prostředí (MŽP) možné. O tomto jsme psali také v našem měsíčníku Agrobase, který, jak se zdá nabývá na popularitě, a který ve volném čase studují také náměstci rezortu MŽP. Jeden z našich čtenářů, jehož jméno nechť zůstane utajeno, neboť argumenty ad hominem považujeme za poněkud nehodné dospělé konverzace a už vůbec ne vysokých státních úředníků (nicméně pro zvídavé daňové poplatníky a bystré luštitele křížovek se jeho jméno shoduje s „božským pokrmem na 4“) působí dokonce jako náměstek. Pan náměstek se do Agrobase začetl s takovým zaujetím, že se ujal role korektora a napsal o tom dokonce článek, který publikoval web Ekolist.

Před pár dny proběhla v médiích zpráva, že v Itálii se bude na školách povinně vyučovat změna klimatu (např. ZDE). Na první pohled bohulibá aktivita, ale hned mě napadlo, kde najednou vezmou tolik učitelů, kteří mají v tomto oboru znalosti na rozdávání. Italové jsou sice první, ale jen my v Česku budeme mít najednou dostatek vzdělaných učitelů. Stačí, aby si přečetli „své“ Učitelské noviny z 15. 10. 2019 a v nich článek Klimakult.

Před třiceti roky zasedal v Praze II. sjezd Českého svazu ochránců přírody. Ochránci přírody zde schválili dokumenty, ve kterých například odmítají výstavbu vodní cesty Dunaj-Odra-Labe, výstavbu přehrady na Křivoklátsku; požadují zákaz těžby uhlí v Chebské pánvi. Upozorňují na tehdejší devastaci půdního fondu a pokles biodiverzity vlivem nepromyšleného zprůmyslnění zemědělství. V mimořádném usnesení pak ČSOP jako jedna z prvních celostátních institucí odmítl „neadekvátní a politicky nepromyšlený zásah bezpečnostních složek proti studentům a mládeži na Národní třídě".

Víte, co to je “abiotický tvor”? Nevíte? Nic si z toho nedělejte. On to pravděpodobně neví nikdo. Tedy kromě prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska, který takové bláboly publikuje na stránkách deníku Právo (Text pana Jandejska vyšel i ve Zpravodaji Agrobase) . Mimo jiné tam pan prezident také tvrdí, že si MŽP “vzalo zemědělce jako rukojmí a že mediálními ataky znemožnilo zemědělcům jakoukoli obranu před škůdcem” s názvem hraboš polní.

Zúčastnil jsem se výroční GIS konference ArcData Praha. Považuji gisovské systémy za nejvhodnější způsob analýzy dat měřených kolem nás. Proč?