Nový územní plán Prahy tzv. Metropolitního byl předmětem panelové diskuze pořádané Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 26. května 2026. Plán má ve čtvrtek 28. května schvalovat zastupitelstvo hl. m. Prahy. Doprovází ho však protesty občanů, spolků i komunálních politiků, kteří poukazují na to, že jejich připomínky ani připomínky městských částí nebyly zohledněny, ale byly upřednostněny zájmy developerů.

Cca do roku 2020 byla v době kvetení doprovázena smrští mediálního zájmu, pak ji ovšem mediálně porazil COVID. A od té doby je na mediální frontě úplný klid. Řepka nás najednou přestala zajímat…

Precizní zemědělské technologie vrací biodiverzitu do zemědělské krajiny, a tím spojovat ekologii s ekonomikou – složité regulaci spíše navzdory. Jedním z praktických nástrojů jsou takzvané ozeleněné kolejové řádky.

Trochu pobaveně jsem četl, že někdo se pokouší Havla vytrhnout ze spárů pražské kavárny a vrátit ho lidem. Jestli se lidmi rozumí většinová společnost, tak jsem téměř přesvědčen, že ta Havla se všemi jeho myšlenkami za vlastního nikdy za svého nepřijala. Tuto skutečnost lze ilustrovat na mnoha případech (jednoduše se podívejme, kam jsme od Havlových dob jako společnost došli…). Já se ale v tomto příspěvku zaměřím na přírodu a její ochranu, protože i tam lze z Havla čerpat spoustu inspirace.

Snahu o záchranu velryby Timmyho lze v lecčems vnímat pozitivně. V kontextu našeho dlouhodobého přístupu k přírodě šlo ale o projev nadutosti a hlubokého nepochopení povahy života na Zemi. Času vzpamatovat se ubývá. A v sázce jsme právě my.

Již 15 let připravuje hl. m. Praha nový územní plán, tzv. Metropolitní plán. Po letech projednávání se tak finišuje, že občané budou mít na prohlédnutí desetitisíců stran 10 dní, stejně tak zastupitelé hl. m. Prahy, kteří mají o plánu hlasováním rozhodnout 28. 5. 2026 na Zastupitelstvu hl. m. Prahy.

Pojďme si říct, o co jde. My, zemědělci, jsme posedlí šlechtěním. Čím více masa, mléka, obilí, vajec, medu a strdí, tím více peněz. Jasně, i my to musíme dělat pro peníze. Jenže čím více, dejme tomu mléka, tím méně parametrů, které se zpeněžit dají těžko. Třeba dlouhověkost. Pojďme si dát příklad, abychom to lépe pochopili, takového genového zdroje třeba na kravách, jelikož k těm mám pochopitelně blíže než ke králíkům, včelám, jabloním či česneku, přestože i toto všechno v genových rezervách českého státu zařazeno máme.

Podle květnové zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) obsahovalo 38% evropských potravin analyzovaných v roce 2024 měřitelné stopy pesticidů. Nadměrné koncentrace pesticidů vykázalo 3,3 procenta analyzovaných potravin. Bez reziduí pesticidů bylo jen něco přes polovinu testovaných produktů.

Nevládní organizace Beleco, Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha, Společnost pro trvale udržitelný rozvoj, WWF a Zelený kruh vyzývají širokou veřejnost, aby se zapojila do konzultace Národního plánu na obnovu přírody. Současný stav národního plánu v mnoha bodech neodpovídá původním ambicím, které evropské nařízení o obnově přírody přineslo. V procesu příprav plánu bohužel došlo k významnému oslabování navrhovaných opatření a v současném stavu řada opatření postrádá důležité detaily, které by zaručily, že opravdu bude docházet k obnově poškozených ekosystémů.

Programové prohlášení současné vlády obsahuje v kapitole věnované zemědělství konkrétně formulovaný závazek, že koalice připraví zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce. Tento záměr se objevil už v loňské strategii nevládních zemědělských organizací, jejichž zástupci nyní tvoří poradní sbor ministra zemědělství Martina Šebestyána.