Jako absolventka oboru biologie, ekoložka a milovnice přírody se vždycky děsím, kolik odpadů člověk často zbytečně každodenně vyprodukuje, a proto se je snažím redukovat, nebo alespoň důsledně třídit.

V naší obci se někteří lidé zasadili o obnovení zvonění na zvoničce v 7:00, 12:00 a 18:00. Argumentují historií a tím, že zvonění zakázali komunisté a oni chtějí obnovit tradici. Ranní zvonění je prý nutné pro buzení školáků. Iniciátoři vesměs bydlí v úplně odlehlých místech od zvoničky, kde je její zvuk neruší.

Nemine týden, aby se v tisku neobjevily zprávy o tom, kde plánují vybudovat nové cyklostezky, prodloužit či propojit ty staré. Jedním dechem se hned vypočítává, kolik milionů to bude stát a kdo to zaplatí. Města se prizmatem tohoto tématu začínají dělit na "bike-friendly" a "bike-unfriendly". Některá jsou tak zatvrzele nevlídná, že jezdit po nich na kole je jistou formou novodobého disentu.

Na Severní Moravě v Kopřivnici nedávno vyrostl nový průmyslový park financovaný z grantu Evropské Unie. Jak bylo s penězi naloženo, posuďte sami.

Dne 4.9.2007 byla ve večerních regionálních zprávách na ČT 1 odvysílaná reportáž, v níž v souvislosti se změnou odběru povrchových vod na prameništi Litá a Mokré, tvrdí někteří pracovníci VAK Hradec Králové či magistrátu Hradec Králové, že v Hradci Králové podraží z tohoto důvodu pitná voda. Ze vzniklé situace viní ochranu přírody, kterou obviňují z "ekoterorismu“ i z toho, že povyšují žábu a trávu nad člověka". Více viz zde. Naše tisková zpráva na tuto reportáž reaguje, podobně jako na zprávu uveřejněnou na serveru aktuálně.cz nebo v jiných médiích.

V tištěné verzi č.7 EkoListu vyšla recenze Bohuslava Binky na knihu V. Klause „Modrá, nikoli zelená planeta“. Domnívám se, že k její charakteristice stačí jediná věta z anotace recenze: „Rozptylem kvality jednotlivých částí však osciluje mezi výběrovou vědeckou argumentací, naivním amatérismem a politickým newspeakem.“ V. Klaus v trojjediné osobnosti vědce, amatéra a ideologa měl jistě snahu v každé z těchto rolí uvést ty nejhodnověrnější argumenty. Rozhodně je nelze považovat apriorně za nesprávné nebo dokonce nepravdivé. Jen ten výsledek poněkud připomíná známou povídku, jak pejsek a kočička pekli dort. Byl chuti nevalné, ačkoli použili ty nejlepší přísady.

Vítám, že se dne 16.8.2007 do diskuse o ovzduší v Brně zapojil ve Fóru Ekolistu přímo pan náměstek primátora města Brna Mgr. Martin Ander, Ph.D. - Reakce náměstka primátora na článek Ivana Sommera (Ivan Sommer: Dusivé ovzduší aneb příběh kropicí tramvaje v Brně, 9.8.2007). Méně potěšující je však obsah jeho odpovědi. Totiž 11. července 2007 vláda schválila „Národní program snižování emisí ČR“. Informace lze najít na webové stránce MŽP (www.env.cz) nebo zkráceně v č. 7 tištěné verze Ekolistu v článku Hugo Charváta „Hon na emise“. Velice znepokojující pro mě jako obyvatele Brna je skutečnost, že patří mezi nejvíce znečištěné oblasti státu prachovými částicemi jako jsou Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj a Praha. Prakticky to znamená, že občané z uvedených míst se dožívají kratšího věku než ostatní.

Asi všichni se shodneme na tom, že jízda na kole je bohulibou činností a z pohledu životního prostředí a našeho zdraví takřka nejlepším způsobem dopravy. Proto by měla být cyklistika jako způsob dopravy všemožně podporována a prosazována – jak v přírodě, tak v městském prostředí. Toto se v poslední době také děje a na výstavbu cyklostezek jsou ročně vynaloženy obrovské prostředky (řádově stovky milionů korun), z čehož velká část pochází z podpory evropských fondů a Státního fondu dopravní infrastruktury. Bohužel se stále častěji setkáváme s tím, jak jsou pod rouškou „ekologické dopravy“ skryty naprosto nešťastné realizace cyklostezek, které jsou zcela zbytečnými hrubými devastačními zásahy do naší krajiny. V našem článku se vám takový jeden pokusíme ukázat – jedná se o trasu Orlické cyklostezky.

Moderní doba s sebou přináší mnoho technických vymožeností a jednou z nich je i noční osvětlování. Noční svícení je jistě dobrá věc, umožňuje nám prodloužit aktivní část dne, v noci vidíme na cestu, můžeme se kochat nasvětlenými památkami, ale i to má své stinné stránky.

Otázka znečišťování ovzduší jemným polétavým prachem, na kterou upozornil na stránkách Ekolistu pan Sommer (pozn. red.: Dusivé ovzduší aneb příběh kropicí tramvaje v Brně z 9.8.2007), je skutečně závažná. Chtěl bych však vyvrátit jeho nařčení, že město Brno a potažmo já, jako náměstek primátora, do jehož kompetence oblast životního prostředí spadá, nečiní nic ve prospěch zlepšení podmínek pro zdraví obyvatel města.